Hébé: Porovnání verzí

Přidáno 787 bajtů ,  před 7 lety
+ bohyně jara, obr., citát H.D.Thoreau
m (Bot: Odstranění 46 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q131125))
(+ bohyně jara, obr., citát H.D.Thoreau)
[[Soubor:Canova-HebeLille 30carolus degree viewduran.jpgJPG|thumb|Hébé odfrancouzského malíře [[Antonio CanovaCarolus-Duran|AntoniaCh. CanovyDuranda]] (1816–18171838–1937)]]
'''Hébé''' ([[starořečtina|řecky]] ''Ἥβη'', [[latina|latinsky]] ''Hebe'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.
 
Byla dcerou nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] a jeho manželky [[Héra|Héry]], někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus [[Athéna|Athénu]].
 
Na [[Olymp]]u měla významnou funkci: nalévala bohům [[nektar]], nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala [[ambrosie|ambrosii]], jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.
 
Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později [[Ganymédés|Ganyméda]] a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů [[Héraklés|Hérakla]] a měli spolu dva syny jménem [[Alexiaros]] a [[Aníkétos]].
* socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
* socha A. Canova (asi r. 1800)
 
 
{{Citát| Nikterak neuctívám [[Hygieia|Hygieiu]], dceru toho starého mastičkáře [[Asklépios|Asklépia]], která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici [[Zeus|Diovu]], kterou [[Héra]] zázračně počala pomocí [[hloh]]u, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro.|[[Henry David Thoreau]], [[Walden]]<ref>THOREAU, Henry David: ''Walden aneb Život v lesích'', Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad [[Josef Červinka|Josef Schwarz]]</ref>}}
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky''