Franz Stangl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m .anšlus |
typo, úprava záv. odkazů, plus kat |
||
Řádek 1:
'''Franz Stangl''' (
▲'''Franz Stangl''' (* [[26. březen|26. března]] [[1908]] v [[Altmünster]]u; † [[28. červen|28. června]] [[1971]] v [[Düsseldorf]]u) byl policejním dozorcem v zařízeních pro [[eutanazie|euthanázii]] [[Hartheim]] a [[Bernburg]] ([[Akce T4]]) a především velitelem [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborů]] [[vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] a [[vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]]. Po válce uprchl do [[Brazílie]], kde byl v roce [[1967]] zatčen a následně souzen ve [[Německo|Spolkové republice Německo]]. V roce [[1970]] byl shledán vinným za spolupodíl na vraždě nejméně 400 000 lidí<ref>[http://www1.jur.uva.nl/junsv/excerpts/746005.htm Aus dem Urteil gegen den Lagerkommandant von Treblinka, Franz Stangl]</ref> a odsouzen na [[doživotí]]. Krátce nato ve vězení zemřel.
▲== Život v Rakousku před "anšlusem" ==
Franz Paul Stangl se narodil 26. března 1908 v Altmünsteru, který se nachází v [[Salzkammergut]]u v [[Rakousko|Rakousku]]. Byl synem vysloužilého [[dragoun]]a a nyní nočního hlídače. Otec se k němu choval zle, často ho krutě bil. Franz ho za to nenáviděl a bál se ho. Podle vlastních vzpomínek mu otec zemřel v roce [[1916]] na [[Podvýživa|podvýživu]].<ref>SERENY, ''Into That Darkness'', s. 43-45.</ref> Stangl se poté naučil hrát na [[Citera|citeru]] a dával hudební lekce, aby přispěl k obživě rodiny. Povinnou školní docházku ukončil v roce [[1923]]. Poté se vyučil [[Tkadlec|tkalcem]], v roce [[1927]] se stal v tomto oboru mistrem. Nicméně se rozhodl pro jiné zaměstnání, neboť viděl jen malou možnost kariérního postupu a měl obavu, že si prací v továrně poškodí zdraví.<ref>SERENY, ''Into That Darkness'', s. 47.</ref> V roce [[1930]] se přestěhoval do [[Innsbruck]]u a přihlásil se k rakouské federální policii. V roce [[1931]] byl přijat a dva roky strávil výcvikem v akademii v [[Linec|Linci]]. Několik následujících let působil u rakouské dopravní policie a po odhalení ilegálního skladiště zbraní nacistů byl přeložen ke kriminální policii (1935). Sloužil ve městě [[Wels]].<br />
V roce 1931 poznal svou budoucí ženu Theresu Eidenböckovou, kterou si v roce [[1935]] vzal. Měli spolu tři dcery (Brigitte - *1936, Renate - *1937, Isolde - *1944). Kdy se Stangl stal členem nacistické strany, není přesně jisté. [[Simon Wiesenthal]] tvrdí, že se tak stalo již roku 1931, kdy byla v Rakousku ilegální.<ref>[http://www.simon-wiesenthal-archiv.at/02_dokuzentrum/02_faelle/e02_stangl.html Some significant cases: Franz Stangl]</ref> Stangl spisovatelce Gitte Sereny sdělil, že tam vstoupil až po anšlusu v roce [[1938]]. Vstup si nechal od známého antedatovat do roku [[1936]], aby si zachránil kůži, neboť mu hrozilo pronásledování za zabavení nacistických zbraní.<ref>SERENY, ''Into That Darkness'', s. 55-56.</ref>
Řádek 20 ⟶ 19:
=== Treblinka ===
Dne 28. srpna 1942 nařídil Globocnik Stanglovi, aby převzal velení v táboře Treblinka. Treblinka se nacházela v chaotickém stavu, její dosavadní velitel [[Irmfried Eberl]]
: ''"Bylo to to nejhorší, co jsem za celou dobu Třetí říše viděl. Bylo to [[Dante Alighieri|Dantovo]] peklo... Nevěděl jsem, kam se obrátit, kam jít. Brodil jsem se bankovkami, drobnými, drahými kameny, šperky, šatstvem... Zápach byl nepopsatelný; všude se válely stovky, ne, tisíce mrtvol, rozkládaly se, hnily. Za náměstím... byly stany a plály otevřené ohně obklopené ukrajinskými dozorci a holkami - děvkami, které pocházely, jak jsem později zjistil, z celého okolí. Všechno pilo, tancovalo, zpívalo a hrálo... Odevšad se ozývala střelba."''<ref>LEVY, ''Simon Wiesenthal a jeho případy'', s. 274-275.</ref>
Globocnik věřil, že Stangl se svými organizačními schopnostmi dá Treblinku
Stangl chtěl, aby tábor vypadal hezky. Nařídil vydláždit cesty, vysázet květiny, upravit nádraží. Z Treblinky se pod jeho vedením stala ''
Stejně jako spousta jiných SS-manů utápěl případné ozvěny svědomí v alkoholu. V září 1942 byly v Treblince postaveny větší plynové komory. Podle některých zdrojů mohly tyto komory zabít 15 000 židů denně.<ref>[http://www.ounsdale.staffs.sch.uk/auschwitz/Links/Treblinka.pdf Treblinka Death Camp, with photographs] Někteří další autoři udávají maximální vraždící kapacitu 22 000 lidí denně. SUMLER David E., ''A history of Europe in the twentieth century''. Dorsey Press 1973, ISBN 0256014213.</ref> Treblinka se pod Stanglovým velením stala nejvýkonnějším táborem v rámci Akce Reinhard a druhou největší továrnou smrti v dějinách, hned po táboře [[Auschwitz-Birkenau]].
Stanglův přístup k vězňům pracujícím jako obsluha tábora zajímavým způsobem přibližuje následující historka, kterou zaznamenala [[Gitta Sereny]] při rozhovoru ve vězení v roce 1971. Jistý vídeňský žid jménem Blau, kterého Stangl znal z předválečné doby, náhodou ho poznal v transportu a vybral ho i se ženou do pracovního komanda, se stal následně táborovým kuchařem. Jednou požádal Blau Stangla o pomoc, jestli může udělat něco pro Blauova osmdesátiletého otce, který právě přijel s transportem. Stangl mu sdělil, že ho nemůže vybrat do pracovního komanda, je na to moc starý. Blau odpověděl, že to chápe, ale jestli by nemohl zařídit, ať mu dají najíst, a pak ať ho raději zabijí v
==== Franz Stangl pohledem českého vězně [[Richard Glazar|Richarda Glazara]] ====
:
== Itálie a konec války ==
V srpnu 1943 došlo v Treblince ke [[Povstání v Treblince|vzpouře]], mnoho desítek vězňů uprchlo. Stangl byl odvolán, na jeho místo nastoupil [[Kurt Franz]]. Spolu s mnoha dalšími účastníky [[Akce Reinhard]] byl přeložen do [[Terst]]u, kde se měl podílet na organizaci boje proti jugoslávským partyzánům. On sám tvrdil, že byl přeložen jako nepohodlný
== Útěk ==
Na konci války se Stangl skrýval u známého na venkově, ale jeden ze sousedů oznámil jeho přítomnost americké armádě a ta ho zajistila. Byl vyšetřován ohledně své protipartyzánské činnosti na [[Balkán]]ě a v Itálii. V roce [[1947]] se navíc zjistilo, že se podílel na [[Akce T4|Akci T4]] a rakouské úřady ho začaly vyšetřovat i kvůli tomu. Jeho podíl na vyhlazování židů nebyl zatím znám. Tábory ''Akce Reinhard'' přežilo minimum lidí, vyšetřování lidí s jejich chodem spojených začalo až později. Stangl měl ve vězení poměrně volný režim, často byl posílán na odklízení škod, vídal se s manželkou. Dne 30. května 1948, evidentně po konzultaci se ženou, z vězení uprchl. Je zajímavé, že si na útěku ponechal svou identitu. Dostal se do [[Řím]]a, kde mu katolický biskup [[Alois Hudal]] opatřil doklady [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]].<ref>Stangl napsal Hudalovi svůj životopis, v němž své působení ve vyhlazovacích táborech samozřejmě nezmínil. [http://web.mac.com/guywalters/Site/Hunting_Evil_files/StanglWagnerCV.pdf The Lebensläufe of Franz Stangl and Gustav Wagner]</ref> Stangl odjel do [[Sýrie]]. V [[Damašek|Damašku]] začal pracovat v textilce. Jeho rodina za ním přijela z Rakouska v květnu [[1949]]. Manželka se ani nesnažila skrývat, že jede za svým mužem, vězněm na útěku. Přesto neměla žádné problémy s odjezdem. V roce [[1951]] se celá rodina přesunula do [[Brazílie]]. Stangl zde pracoval na několika místech, ale nakonec získal dobře placenou práci v továrně firmy [[Volkswagen]] v [[São Bernardo do Campo]]. Stále používal své původní jméno.<ref>Podrobnosti k jeho útěku udává LEVY, ''Simon Wiesenthal a jeho případy'', s. 292-305.</ref>
== Dopadení a soud ==
Zatykač na Stangla byl v [[Německo|Německu]] vydán [[1960]], v Rakousku až roku [[1961]]. Na jeho dopadení a vypátrání se podílel známý lovec nacistů [[Simon Wiesenthal]]. Ačkoli Stangl stále žil pod svým vlastním jménem a nijak se neskrýval, trvalo šest let, než byl zajištěn. Dne 28. února [[1967]] zatkla Stangla brazilská policie. Na naléhání úřadů a dokonce amerického senátora [[Robert Kennedy|Roberta Kennedyho]] vydali Brazilci Stangla do [[Západní Německo|Západního Německa]] k soudu. Nebylo pravidlem, aby jihoamerické země vydávaly uprchlé nacisty. Soud v [[Düsseldorf]]u shledal Stangla vinným ze spolupodílu na vraždě nejméně 400 000 lidí<ref>[http://www1.jur.uva.nl/junsv/excerpts/746005.htm Aus dem Urteil gegen den Lagerkommandant von Treblinka, Franz Stangl]. Toto číslo správně uvádí německá wikipedie, v článcích "Franz Stangl" a "Treblinka-Prozesse". Stejný počet udává i Friedemann BEDÜRFTIG, ''Třetí říše a druhá světová válka'', Praha 2004, s. 472. Jiné zdroje (LEVY: ''Wiesenthal'', anglická wikipedie, www.tyden.cz) uvádí číslo 900 000, které se sice více blíží realitě, nicméně nejde o správné číslo uvedené v rozsudku. Skutečný počet lidí, na jejichž smrti nesl Stangl spoluvinu, bude zřejmě okolo 700 000 (100 000 Sobibor, 600 000 Treblinka).</ref> a 22. prosince [[1970]] ho odsoudil k doživotnímu vězení. Ve vězení s ním vedla rozsáhlý rozhovor novinářka a historička Gitta Sereny, která o tom později publikovala knihu ''Into That Darkness''.
Podle ní viděl Stangl svou vinu na masovém vraždění takto: : ''"Mé svědomí je čisté v tom, co jsem sám dělal... Nikdy jsem nikomu úmyslně neublížil... ale ano, byl jsem při tom... takže ano, mám podíl na vině... má vina je v tom, že jsem pořád zde... měl jsem zemřít. To je moje vina."''<ref>SERENY, ''Into That Darkness'', s. 364.</ref>
Franz Stangl zemřel 28. června [[1971]] ve vězení na srdeční selhání.
== Reference
<references />
▲== Literatura a externí zdroje ==
* {{Cite book |last=[[Gitta Sereny|SERENY]] |first=Gita |year=1974 |title=Into That Darkness: From Mercy Killing to Mass Murder |edition=1995 paperback |location=London |publisher=Pimlico |isbn=978-0-7126-7447-8 |url=http://books.google.co.uk/books?id=ntgT48CY1wwC |ref=Sereny1974}} Tato kniha je studií Stanglova charakteru na základě rozhovoru uskutečněném ve vězení. Je to nejdůležitější zdroj informací o Stanglovi a ostatní práce z ní vycházejí.
* ARAD Yitzhak, ''Belzec, Sobibor, Treblinka: the Operation Reinhard death camps''. Indiana University Press 1999.
Řádek 51 ⟶ 54:
* LEVY Alan: ''Simon Wiesenthal a jeho případy''. Praha 1996.
* WISTRICH Robert Solomon : ''Who's Who in Nazi Germany''. Routledge, 1995. ISBN 0-415-12723-8
== Externí odkazy ==
* [http://www.simon-wiesenthal-archiv.at/02_dokuzentrum/02_faelle/e02_stangl.html Simon Wiesenthal Archiv]
* [http://hrabovsky.blog.respekt.ihned.cz/c1-45952860-ss-franz-stangl-od-obycajneho-muza-k-masovemu-vrahovi SS Franz Stangl – od obyčajného muža k masovému vrahovi]
* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/franz-stangl-byl-odsouzen-za-zabiti-900-tisic-lidi-v-treblince_205548.html Válečný zločinec Franz Stangl byl odsouzen za zabití 900 tisíc lidí v Treblince]
* [http://www.zidovskedejiny.cz/cz2/resources/texts/treblinka/stangl Franz Stangl na holocaust.cz]
=== Film ===▼
▲== Film ==
* [http://www.fdb.cz/film/64036-lovci-nacistov-nazi-hunters.html Lovci nacistov (2010) [[TV seriál]]]
{{Portály|Druhá světová válka}}
{{DEFAULTSORT:Stangl, Franz}}
[[Kategorie:Nacisté]]
[[Kategorie:Členové SS]]
[[Kategorie:Narození 1914]]▼
[[Kategorie:Úmrtí 1998]]▼
[[Kategorie:Němečtí váleční zločinci]]
[[Kategorie:Nacisté v Jižní Americe]]
[[Kategorie:Úmrtí na srdeční selhání]]
▲[[Kategorie:Narození 1914]]
▲[[Kategorie:Úmrtí 1998]]
[[Kategorie:Muži]]
|