Škoda Vagonka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Po druhé světové válce: wikilinky |
|||
Řádek 18:
Na počátku roku [[1950]] byl podnik přejmenován na '''Vagónka Tatra Studénka-Butovice, n. p.''', a továrna byla dále modernizována a rozšiřována.
Od [[1. duben|1. dubna]] [[1958]] byl národní podnik začleněn do [[Výrobně hospodářská jednotka|VHJ]] Československé vagonky Tatra, sdružení národních podniků, Studénka. V souvislosti s připojením Butovic ke Studénce byl podnik od [[1. březen|1. března]] [[1959]] přejmenován na '''Vagonka Tatra Studénka, n. p.''' Od [[1. červenec|1. července]] [[1965]] byl přeřazen pod VHJ Závody ťažkého strojárstva, [[Martin]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] dostala název '''Vagónka Studénka, n. p.''' a stala se součástí VHJ Československé vagónky, Praha. V letech [[1967]]
=== Moravskoslezská vagónka ===
Řádek 44:
V roce [[1916]] zde byla vyrobena první železniční hnací vozidla, dvě elektrické [[Lokomotiva řady Eg|lokomotivy řady Eg]] pro [[Místní dráha Vídeň - Bratislava|místní dráhu Vídeň – Bratislava]] (LWP). V letech 1927 a 1928 byly vyrobeny dvě akumulátorové lokomotivy. V letech 1929–1932 dodala společnost Československým státním drahám 5 lehkých dieselových posunovacích lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu (2 kusy typu T 202.0 a 3 ks typu T 200.1).
Od října roku 1927 vagonka vyráběla motorové vozy a k
Za druhé světové války byly především vyráběny nákladní vozy, zejména kotlové, a rekonstruovány osobní pro [[Deutsche Reichsbahn|Německé říšské dráhy]].
Řádek 77:
V roce 1969 byly vyrobeny čtyři restaurační vozy BRa pro mezinárodní provoz. V roce 1969 byly rovněž dodány dva prototypy čtyřnápravových velkoprostorových vozů [[Vůz Bt278 ČD|Bai]], které měly skříň shodnou s přípojnými vozy Baim – vozy sériově vyráběné v letech 1972–1975 pak měly nově konstruovanou skříň. V letech 1971 a 1972 bylo dodáno 100 čtyřnápravových poštovních vozů typů 501 (s výpravnou) a 502 (bez výpravny).
Na základě objednávky ministerstva dopravy z roku 1955 byla v roce 1957 zahájena výroba prvních dvou prototypů elektrických vlaků,
V letech 1964 až 1968 bylo pak dodáno 51 čtyřvozových jednotek [[Elektrická jednotka 451|EM 475.1]] (dnes 451), se dvěma vozy hnacími a dvěma vloženými. V letech 1972 a 1973 bylo dodáno 11 jednotek inovované řady [[Elektrická jednotka 452|EM 475.2]] (452), jako náhrada za plánované nové jednotky, jejichž vývoj se opozdil. V roce 1962 ministerstvo dopravy objednalo vývoj třívozové jednotky na střídavý proud s jedním hnacím vozidlem, současně i vývoj obdobných souprav v dvousystémové verzi. Na vývoji se podílel též Výzkumný ústav kolejových vozidel Praha a MEZ Vsetín n. p. Prototypy na střídavý proud, dokončené roku 1966, byly nejprve označovány SM 487.0 + Bam-e + Bam-ře, pak SM 487.0 + N 487.0 + Ř 487.0. Sériově byly nakonec jednotky vyráběny v pětivozové sestavě se dvěma hnacími vozy, tedy [[Elektrická jednotka 560|SM 488.0 +
V roce 1973 vyrobeny dva prototypy dvounápravého motorového vozu M 151.0, který měl na místních tratích ČSD nahradit vozy [[Motorový vůz 820|M 240.0]] (820) a [[Motorový vůz M 131.1|M 131.1]]. Sériová výroba pod označením [[Motorový vůz 810|M 152.0]] (dnes 810, přezdívka „Orchestrion“) započala v roce 1975 a trvala až do roku 1983 (pro export až do roku 1986). V letech 1973 a 1974 byly k těmto motorovým vozům vyrobeny dva prototypy přípojných vozů (Blm 25-09 600 a 601), od roku 1976 do roku 1983 sériově vyráběné vozy pak měly označení Blm 24-29 (dnes [[Vůz Btax780 ČD|Btax<sup>780</sup>]] u ČD a 011 u ZSSK), celkem jich bylo vyrobeno 912. V letech 1979 až 1986 bylo dodáno 207 motorových vozů v modifikované verzi také do [[Maďarsko|Maďarska]] (205 pro [[MÁV]] a 2 pro [[GySEV]]), kde byly označeny Bzmot. Přípojné vozy s označením Bzx byly do Maďarska dodávané od roku 1979 do roku 1981, v letech 1983 až 1986 pak ještě 100 vozů BDzx se služebním oddílem (96 pro [[MÁV]] a 4 pro [[GySEV]]). Další exportní záměry, například do [[Alžírsko|Alžírska]], se již neuskutečnily. V roce 1995 bylo dodáno 10 vozových skříní a komponent na Slovensko pro stavbu [[Motorový vůz 811 ZSSK|motorových vozů 811 ŽSR]], v roce 1998 bylo ještě společnosti [[MÁV]] dodáno 5 kompletů vozových skříní a dalších součástek pro stavbu motorového vozu Bzmot ve verzi [[InterPici]].
Řádek 97:
V roce 1985 zde byly vyrobeny (ve spolupráci s VÚKV Praha) dva vozy pro [[Lanová dráha na Petřín|lanovou dráhu na Petřín]].
V letech 1984 a 1985 bylo vyrobeno pro České dráhy 200 poštovních vozů Postmw (Postw). Vlaková pošta však byla nedlouho poté nahrazena silniční dopravou, takže tyto vozy jsou postupně přestavovány například na [[Řídicí vůz Bfbrdtn794 ČD|řídicí vozy 954]]. V letech 1986 a 1987 bylo také vyrobeno pro ČSD 195 velkoprostorových čtyřnápravových vozů Btme ([[Vůz Bdt279 ČD|Bdt<sup>279</sup>]]) pro klasické vlaky, v letech 1990 až 1992 pak 282 podobných vozů řady Bte ([[Vůz Bdt280 ČD|Bdt<sup>280</sup>]] a [[Vůz Bp282 ČD|Bp<sup>282</sup>]]). Další vozy byly vyráběny v rámci konsorcia s SGP-Siemens: 10 restauračních vozů [[Vůz WRmz815 ČD|WRRmz (WRmz<sup>815</sup>)]] v roce 1997, 9 vozů [[Vůz Ampz146 ČD|Ampz<sup>146</sup>]] v letech 1998 až 1999, 26 vozů [[Vůz Bmz245 ČD|Bmz<sup>245</sup>]] v letech 1999 až 2000.
V osmdesátých letech pokračovala také výroba zaběhnutých typů nákladních, kotlových a speciálních vozů a objevovaly se i nové typy, v letech 1989 a 1990 však byla výroba nákladních vozů utlumena a prakticky zastavena. V roce 1991 se však do výrobního programu zase vrátila a kromě starších typů hutních a výsypných vozů se vyráběly i například nové kontejnerové vozy Sgnss.
| |||