Po smrti [[Alfons VII. Kastilský|Alfonse VII.]], byla Kastílie a León opět rozdělena. Nicméně nástupem syna [[Alfonso IX. Kastilský|Alfonse IX.]], [[Ferdinand III. Kastilský|Ferdinanda III.]], na královský trůn v Leónu v roce [[1230]] byly obě země definitivně sjednoceny. Ferdinand III. zvaný Svatý bojoval po celou dobu své vlády proti Maurům, jejichž osud na poloostrově byl zpečetěn po [[bitva una Las Navas de Tolosa|bitvě una Las Navas de Tolosa]], v níž je v roce [[1212]] porazil Ferdinandův děd [[Alfonso VIII. Kastilský|Alfonso VIII.]] Ve [[13. století]] byla za účelem vypuzení Maurů ze Španělska vyhlášena dokonce [[Křížové výpravy|křížová výprava]]. V průběhu tohoto století byla dobyta většina území někdejšího córdobského [[chalífát]]u (Córdoba padla v roce [[1236]], Sevilla [[1248]], Cádiz [[1262]]) s výjimkou malé Granady, jež si vykupovala svoji nezávislost každoročním [[tribut]]ním poplatkem. Ferdinandova vláda byla počátkem období zvýšeného vlivu Španělska na evropskou politiku. V době jeho panování byla založena [[univerzita v Salamance]] – jedna z nejstarších v Evropě – na níž se dokonce rozvinula raná škola ekonomického myšlení. Ferdinandův nástupce, [[Alfonso X. Kastilský|Alfonso X. Moudrý]], napomohl k návratu klasické vzdělanosti do křesťanské Evropy prostřednictvím zpřístupnění duchovního bohatství muslimských knihoven a [[Univerzita|univerzit]]. V roce [[1309]] byl ve spojení s Aragónií [[Obléhání Gibraltaru (1309)|dobyt Gibraltar]]. Despotický a krvavý vládce [[Pedro I. Kastilský|Pedro I. Krutý]] byl v roce [[1366]] vyhnán a následně zavražděn. Pedrovy války proti Aragónii a vnitřní konflikty způsobily dočasné oslabení kastilské moci.
