Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 62 bajtů ,  před 6 lety
m
→‎Vyjednávání: Spojené království Velké Británie a Irska
== Vyjednávání ==
 
Zatímco prodej území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] byl držen v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižani se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, co by mohlo vyvolat povstání otroků i v jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv [[Thomas Jefferson|Jefferson]] se snažil o zprostředkovávání sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější roli vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyly bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí [[Saint-Domingue]] (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků Toussainta Louverturea.
Když se Jefferson dozvěděl, že na základě Třetí [[Smlouva|smlouvy]] ze San Ildefonso Lousiana byla navrácena Francii, v roce [[1801]] poslal Livingstona do Paříže. Livingston byl zplnomocněn na koupi přístavu [[New Orleans]].
V tomto období měl Jefferson aktualizované špionážní zprávy o Napoleonových vojenských aktivitách a záměrech v [[severní Amerika|severní Americe]]. Částí jeho strategie bylo dát Du Pontovi informace, které byli drženy v tajnosti mezi ním a Livingstonem. Též dával záměrně odporující příkazy Monroeovi a Livingstonovi. Jefferson byl zoufalý ze skutečnosti, že potencionální vojna s Francií může nastat a snažil se jí vyhnout všemi prostředky. V roce 1802 vyslal [[James Monroe|Jamese Monroa]] do Paříže s cílem dojednat dohodu, kdyby ale jednání ztroskotala, měl za úkol jít do Británie dohodnout spojenectví. Španělsko až dokonce roku [[1802]] odkládalo odevzdání Louisiany Francii, co ale stupňovalo nepřátelské nálady Ameriky. Taky odmítnutí Španělska postoupit [[Florida|Floridu]] Francii znamenalo, že Louisiana byla lehce zranitelnou. Monroe byl formálně vyhoštěn z Franci během jeho poslední diplomatické mise a jeho opětovné vyslání vyvolávalo otázky vážnosti zájmu USA o koupi.
Napoleon potřeboval [[mír]] s Velkou Británií, aby mohl implementovat Smlouvu z San Ildefonso a převzít vlastnictví Louisiany. Jinak by Louisiana byla lehkou kořistí pro [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], nebo dokonce pro Spojené státy. Ale na začátku roku 1803 se zdála být válka mezi Francii a Británii nevyhnutelnou. 11. března 1803 se Napoleon začal připravovat na [[Invaze|invazi]] do Británie.
Revoluce otroků na [[Saint-Domingue]] (současná republika [[Haiti]]) v předcházejících letech měla za následek masakry plantážníků. Expediční vojska vedené Napoleonovým švagrem Charlesem Leclercem v lednu [[1802]] a doplněné dalšími 20&nbsp;000 vojáky v následujících 21 měsících se pokoušeli opětovně dobýt ostrov a znovu zavést otroctví. Ale [[žloutenka]] a zuřivý odpor černých revolucionářů ničili francouzskou armádu. Vzpoura otroků na Haiti se stala jedinou úspěšnou vzpourou otroků na světě a Francie stáhla svoje vojska v listopadu 1803. V roce [[1804]] se [[Haiti]] stalo první černou nezávislou republikou v Nové Světě.<ref>{{cite web|url=http://scholar.library.miami.edu/slaves/san_domingo_revolution/revolution.html |title=The Haitian Revolution |publisher=Scholar.library.miami.edu |date= |accessdate=2010-06-11}}</ref>