Fortran: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 29:
[[Soubor:Ibm704.gif|right|thumb|320px|[[Sálový počítač]] [[IBM 704]] v národní laboratoři Lawrence Livermore (LLNL)]]
[[Soubor:FortranCardPROJ039.agr.jpg|right|thumb|Kód jazyku Fortran na [[děrný štítek|děrném štítku]], je na něm vidět využití vyhrazených, speciálních sloupců 1-6 a 73-80.]]
Vývoj FORTRANu započal v roce 1953, kdy se [[John Backus|John W. Backus]] zavázal u [[IBM]] k vytvoření efektivnější alternativy k [[Jazyk symbolických adres|jazyku symbolických adres]] pro programování jejich sálového počítače [[IBM 704]] a také pro přiblížení programování širší laické veřejnosti. Backusův původní tým, který pracoval na FORTRANu se skládal z programátorů: Richard Goldberg, Sheldon F. Best, Harlan Herrick, Peter Sheridan, Roy Nutt, Robert Nelson, Irving Ziller, [[Lois Haibt]] a David Sayre. Prvotním plánem bylo vytvořit nový jazyk za méně, než šest měsíců. Vývoj se ovšem protáhl na několik let. Tento tým vytvořil první použitelnou verzi [[Překladač|kompilátoru]] FORTRAN v polovině roku 1954. První příručka k programovacímu jazyku FORTRAN se objevila v říjnu 1956 a jazyk samotný byl ve finální verzi představen na Western Joint Computer Conference v Los Angeles v dubnu 1957. Veřejnost tehdy fungovala jako pokusní králíci, dostali za úkol vyřešit příklad v assembleru a poté s pomocí FORTRANu. Bylo prokázáno, že kód byl rychlejší a elegantnější, než v assembleru. V roce 1979 J.Backus poskytl časopisu Think interview, kde prohlásil: "Většina mé práce vzešla z toho, že jsem líný. Neměl jsem rád psaní programů a tak, když jsem pracoval na IBM 701 a psaní programů pro výpočet dráhy raketové střely, začal jsem pracovat na programovacím systému, který mi usnadní psát programy."
Jazyk byl široce používán vědci pro psaní numericky náročných programů. Zároveň se objevovaly [[Překladač|kompilátory]], které generují rychlejší kód. Postupně se objevilo několik standardů jazyka, jako například FORTRAN IV a FORTRAN 66, FORTRAN 77, Fortran 90, Fortran 95 který v sobě přinášel především větší možnosti na programování souběžného zpracování úloh a práci s poli, Fortran 2000, Fortran 2003 a Fortran 2008.
IBM vydala verze Fortran II, III a IV. Velkým mezníkem v pokroku byl vznik ANSI standardu Fortranu v roce 1966, pojmenovaný Fortran 66. Kolem roku 1960 byly dostupné verze FORTRANu pro počítače [[IBM 709]], [[IBM 650|650]], [[IBM 1620|1620]] a [[IBM 7090|7090]]. Jeho narůstající popularita způsobila, že do roku 1963 již existovalo 40 kompilátorů jazyka FORTRAN pro různé počítače. Proto je Fortran považován za první široce používaní programovací jazyk podporovaný napříč mnoha počítačovými architekturami.
Jako první kompilátor Fortranu vznikl na počítač IBM 704 a všechny programy se tehdy psaly na děrné štítky. S příchodem magnetických médií se délka řádku výrazně rozšiřovala, tudíž Fortran 77 byl poslední verzí, která děrné štítky obsahovala.
Řádek 40:
Z tohoto důvodu je Fortran považován za první <!--[[multiplatformní]] není nejvhodnějším termínem --> kompilátor, který byl použitelný na několika počítačových architekturách. V roce 1977 se zrodil Fortran 77 ANSI. Tato verze se stále ještě využívá. Verze Fortran 66 a 77 se staly předlohou pro vývoj dalších programů a kódů.
První verze neměly struktury jako je THEN, ELSE a IF
| |||