Bořivoj I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 51:
Od roku [[874]] byl Bořivoj ženatý s [[Svatá Ludmila|Ludmilou]] (později svatou) z rodu [[Pšované|Pšovanů]] nebo z kmene Srbů. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci [[Spytihněv I.]] a [[Vratislav I.]] Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli [[Svatý Václav]] a [[Boleslav I.]]
Podle ''[[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]]'' přijal Bořivoj se svou ženou [[křest]] na [[Veligrad|Velehradě]] od [[arcibiskup]]a [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. Datování [[Křest|křtu]] je problematické, nejčastěji se uvádí k roku [[883]]. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském [[Řezno|Řezně]] (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů. U příležitosti křtu také Bořivoj uznal Svatoplukovu svrchovanost nad svou doménou (tj. Pražskem a k němu později připojenými územími „[[Lučané|Lučanů]]“ a „[[Lemuzi|Lemuzů]]“).
== Zakladatelská činnost ==
| |||