Tupolev Tu-2: Porovnání verzí

V roce lednu roku [[1941]] byl v konstrukční kaceláři A. N. Tupoleva zkonstruován prototyp středního bombardéru, který dostal označení [[ANT-58]] (ANT – počáteční písmena jména konstruktéra). Jednalo se o velmi zdařilý typ rychlého bombardéru, který se stal jedním z nejlepších svého druhu na bojištích [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Stroj byl postupně modernizován, v roce 1941 byly vyrobeny další prototypy ANT-59 s řadovými motory AM-37 a ANT-60 s pokusnými pohonnými jednotkami AŠ-82. Vylepšené letouny začaly přicházet do služby na jaře [[1944]]. V tomto roce vznikl rovněž jeden prototyp pětimístné dálkové bombardovací verze TU-2D (ANT-62) s dvouhvězdicovými motory Švecov AŠ-82FN a prodlouženým trupem o 0,62 m. V letech 1946-47 se sériově vyráběla cvičná varianta UTB-2, vyprojektovaná konstrukční skupinou CAGI a vedená Pavlem Osipovičem Suchojem. Letoun byl osazen hospodárnějšími sedmiválcovými pohonnými jednotkami AŠ-21. Zadní část trupu a nosná plocha zůstala beze změn, totožná s Tu-2, rekonstrukce trupu spočívala pouze v přepracování přední části s kabinou pro instruktora a pilotního žáka. Veškerá výzbroj byla demontována, pouze ve hřbetním střelišti VUB-68 byl umístěn kulomet UBT ráže 12.7 mm se zásobou 60 nábojů. Téma dálkového bombardéru na základě Tu-2 se objevilo ještě jednou v podobě prototypu označeného ANT-65 (Tu-2DB)zalétaného 1. července 1946. Stoj měl zabudovány dva kapalinou chlazené dvanáctiválce do V typu Mikulin AM-44 po 1617 kW, vybavené turbokompresory TK-1B.Tu-2 se vyráběl až do roku [[1948]], celkem bylo vyrobeno asi 2500 ks všech typů. Bojově se ještě účastnil [[korejská válka|korejské války]].