Wikipedie

Charles Augustin Sainte-Beuve: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat
m WPCleaner v1.29 - Články obsahující řídicí znaky Unicode - Název kategorie s mezerou - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 1:
[[Soubor: Sainte-Beuve.jpg |thumb|upright=1.0|Sainte-Beuve (kolem 1865)]]
 
'''Charles Augustin Sainte-Beuve''' [''šárl ógystén se<sup>n</sup>tbéve''] ([[23. prosinec|23. prosince]] [[1804]] [[Boulogne-sur-Mer]] -– [[13. říjen|13. října]] [[1869]]) byl francouzský spisovatel, literární historik a kritik, člen [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]].
 
== Život ==
Narodil se jako sirotek po městském radním, studoval v Boulogne-sur-Mer a v Paříži, kde zvítězil v soutěži o nejlepší latinskou báseň. Od roku 1823 studoval medicinu, ale 1827 studia zanechal, aby se mohl věnovat literatuře. Pochvalnou recenzí na básnickou sbírku [[Victor Hugo|Victora Huga]] "Ódy a balady" si získal jeho přátelství a sblížil se se skupinou francouzských [[romantismus|romantiků]]. Jeho vlastní básně a romány neměly velký úspěch, zato jeho kritické recenze a zejména literárně-historické spisy ho proslavily. Roku 1844 byl zvolen členem Francouzské akademie a slavnostní řeč pronesl V. Hugo. V letech 1849-49 přednášel francouzskou literaturu na univerzitě v belgickém [[Lutych]]u a od roku 1849 publikoval pravidelné pondělní fejetony v předních denících.
 
Roku 1852 podpořil -– na rozdíl od Victora Huga -– "Druhé císařství" [[Napoleon III.|Napoleona III.]] a roku 1854 byl jmenován profesorem na [[Collège de France]], ale pro odpor republikánsky naladěných studentů resignoval. V letech 1858-61 přednášel francouzský jazyk a literaturu na [[École normale supérieure]] v Paříži a od roku 1865 do své smrti 1869 byl členem Senátu, kde hájil svobodu slova a tisku. Je pohřben na hřbitově [[Montparnasse]] v Paříži.
 
== Význam ==
Řádek 12:
 
== Dílo ==
Kromě 5 básnických sbírek a 5 románů vydal 16 svazků fejetonů a několik rozsáhlých spisů o francouzské literatuře. Nejvýznamnější je „Obraz francouzské poezie a divadla v 16. století“ a zejména kniha o klášteře "Port-Royal" z let 1840-18591840–1859 (5 svazků), kde rozebral historické, literární i náboženské prostředí jansenistického hnutí. Napsal knihy o Vergiliovi, Chateaubriandovi, Proudhonovi, Talleyrandovi nebo o francouzských spisovatelkách. Jeho korespondence s [[George Sandová|George Sandovou]] a dalšími významnými postavami francouzské kultury vyšla v 19 svazcích.
 
;Hlavní spisy:
* ''Tableau historique et critique de la poésie française et du théâtre français au 16e siecle'' (Historický a kritický obraz francouzské poezie a divadla v 16. století, 1828), 2 sv.
* ''Port-Royal'' (1840-18591840–1859), 5 sv.
* ''Portraits littéraires'' (Literární portréty, 1844 et 1876-78), 3 sv.
* ''Portraits contemporains'' (Současné portréty, 1846 et 1869-71), 5 sv.
Řádek 48:
{{DEFAULTSORT:Sainte-Beuve, Charles}}
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé]]
[[Kategorie: Francouzští literární kritici‎ kritici]]
[[Kategorie: Francouzští literární historikové‎historikové]]
[[Kategorie:Narození 1804]]
[[Kategorie:Úmrtí 1869]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Augustin_Sainte-Beuve“