|
=== Alpská soustava ===
.
Severně od apeninské soustava se rozkládá nejvyšší a nejmohutnější soustava '''alpská'''. Vznikla ve třetihorách alpínským vrásněním, které má po ní jméno. Dělí se na dvě podsoustavy: západoalpskou a východoalpskou. Hranicí podsoustav je linie údolí [[Rýn]]a -
[[Splužský průsmyk]] - jezero [[Como]].
==== [[Západní Alpy]] ====
Jádro západoalpské podsoustavy je z krystalických hornin. Nejvyšší jsou [[Masiv Mont Blanc]] ([[Mont Blanc]], 4807 m) a [[Walliské Alpy]] ([[Dufourspitze]], 4634 m). Mezi oběma [[pohoří]]mi je [[průsmyk]] [[Col du Grand-Saint-Bernard]] (2469 m) s proslulým [[hospic]]em.
Dalšími významnými celky jsou:
* vysoké a zaledněné [[Bernské Alpy]] ([[Finsteraarhorn]], 4274 m). Mezi Bernskými a Walliskými Alpami se táhne hluboké a dlouhé [[říční údolí|údolí]] [[řeka|řeky]] [[Rhóna|Rhôny]]
* severně a severovýchodně od Bernských Alp se nachází rovinato-pahorkato-vrchovinná [[Švýcarská vysočina]] s výškou masivů od 1500-2000 m.
* [[Grajské Alpy]] ([[Grand Paradiso]], 4061 m) a sousední masiv [[Vanoise]] ([[Grande Casse]] 3855 m)
* [[Přímořské Alpy]], oddělené od Apenin průsmykem [[Col di Tende]]
* severně od Přímořských Alp leží rozlehlé [[Kotické Alpy|Kottické Alpy]] ([[Monte Viso]], 3841 m).
==== [[Východní Alpy]] ====
[[Východní Alpy|Východoalpská podsoustava]] se dělí na tři pásma a předhůří. Nejvyšší je střední krystalické pásmo. Nejvyšším masivem Východních Alp je [[Bernina]] ([[Piz Bernina]], 4049 m - jediná čtyřtisícovka). Střední pásmo tvoří ho mohutné [[Vysoké Taury]] ([[Grossglockner]], 3798 m). Jejich východním pokračováním jsou [[Nízké Taury]] ([[Hochgolling]], 2863 m) a osamocený [[Dachstein]] (2995 m). Západně od [[Brennerský průsmyk|Brennerského průsmyku]] se táhnout [[Ötztalské Alpy]] ([[Wildspitze]], 3770 m, s [[ledovec|ledovci]] v okolí). [[Rétské Alpy]] ([[Sesvenna]], [[Bernina]], [[Albula]]) jsou rozděleny dlouhým údolím [[Engadin]], kde protéká [[řeka]] [[Inn]].
* [[Severní vápencové Alpy]]
[[Severní vápencové Alpy|Severní vápencové pásmo]] tvoří [[Rakouské Alpy]] a [[Bavorské Alpy]], jejichž nejvyšším celkem je [[Wetterstein]] ([[Zugspitze]], 2965 m). Severně od Rakouských Alpy a Bavorských Alp se rozkládá k hornímu [[Dunaj]]i horský systém [[Jura (pohoří)|Jura]]. Od Švýcarské vysočiny je oddělena [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]].
* [[Jižní vápencové Alpy]]
V [[Jižní vápencové Alpy|jižním vápencovém pásmu]] jsou dominantní [[Dolomity]] ([[Marmolada]], 3343 m). Předhůří tvoří [[Bakoňský les]] mezi [[Velká Uherská nížina|Velkou]] a [[Malá uherská nížina|Malou uherskou nížinou]], [[Varaždínské vrchy]] mezi [[Sáva|Sávou]] a [[Dráva|Drávou]] a [[Fruška Gora]] mezi Sávou a [[Dunaj]]em.
=== Karpatská soustava ===
| 