Ostrogóti: Porovnání verzí

Roku [[488]] opustili Theodorichovi Gótové Balkán a vydali se do [[Itálie]], kterou se jim podařilo ovládnout do roku [[493]]. Poté uzavřel Theodorich s [[Odoaker]]em dohodu, že budou vládnout dobytému území společně. Vzápětí ho však vlákal do pasti a během hostiny osobně zavraždil. Poté se sám ujal funkce císařského náměstka pro Itálii. Později císař [[Anastázie|Anastasius]] uznal legitimitu jeho vlády a a dokonce mu navrátil odznaky císařské moci, které Odoaker před lety poslal do [[Konstantinopol]]e. Nucen okolnostmi dal najevo, že Theodoricha chápe jako sobě rovnocenného římského vládce.

 

V Itálii, na [[Sicílie|Sicílii]] a také na území bývalých římských provincií [[Dalmácie]] a [[Noricum]] vznikla samostatná barbarská říše, jíž suverénně vládl Theodorich jako germánský král. Za jeho vlády došlo k relativnímu zklidnění těchto oblastí, což mělo za následek hospodářské oživení a rozkvět říše. Ve vnitřní politice Theodorich navázal na římské tradice. Obklopil se římskými rádci ([[Cassiodorus]], [[Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius|Boëthius]], [[Symmachus]], [[Liberius]]) a jeho pojetí moci odpovídalo pozdněřímskému [[císařství]] - dominátu. Respektoval římské zákony a instituce, senát i římští úředníci zůstali nadále na svých místech. Theodorich usiloval o romanizaci a kulturní povznesení Ostrogótů, kteří byli mezi místním obyvatelstvem jen velmi nepočetní. Lišili se nejen rozdílným životním stylem, tradicemi a jazykem, ale také náboženským vyznáním. Místní románské obyvatelstvo bylo velkou většinou katolické, zatímco Gótové byli od dob, kdy sídlili v Černomoří, [[Ariánství|ariány]]. Theodorich zdejší [[katolík]]y toleroval, proto ho podporovala místní církevní hierarchie, která dávala ostrogótům přednost před nadvládou [[Byzantská říše|byzantské říše]]. Sídelním městem ostrogótské říše se stala [[Ravenna]], která byla ozdobena mnoha významnými stavbami (chrámy, Theodorichovo mauzoleum).