Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 4 bajty ,  před 6 lety
m
Turkestánský hřbet je ze severu výrazně ohraničen [[Ferganská kotlina|Ferghanskou kotlinou]] (přibližně spojnicí měst [[Batken]], Istravšan, Samarkand), neméně znatelná je i jeho jižní hranice - tvoří ji řeka [[Zeravšan]], která jej odděluje od jižního souseda [[Zeravšanský hřbet|Zeravšanského hřbetu]]. Na východě počíná svou existenci v monumentálním Matčinském horském uzlu, jehož středobodem je pik Igla (4730 m.), odtud pak sleduje striktně východo-západní směr a po jeho vrcholcích probíhá kyrgyzsko-tádžická státní hranice. Na západ pokračuje značně zaledněnou oblastí - nejvýznamnější je mohutný Zeravšanský ledovec (cca 25km, zdrojnice řeky Zeravšan), dále pak ledovce Šurovskogo, Kšemiš a Rajgorodskyj. Právě nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva - pik Skalistyj (5621 m) - a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m, Kšemiš-Baši 5290 m). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných granitových věží. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510 m, pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd..), a v okolí piků Ak-su (5355 m) a Sabach (5282 m). Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101 m), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle Šachristan (3378 m) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města - Dušanbe a Chodžent. To už se k hřebenu přimyká další státní hranice, tentokrát uzbecko-tádžická. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na dohled od historického města Samarkandu.
 
[[Kategorie:Hory a kopcePohoří v Tádžikistánu]]