Verze z 1. 9. 2013, 08:55 editovat Aristarch (diskuse \| příspěvky) 8 126 editací m →‎Externí odkazy: +kat. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 9. 2013, 17:52 editovat zrušit editaci Aristarch (diskuse \| příspěvky) 8 126 editací typo Přejít na další porovnání →
Řádek 12: }} ThDr. '''Karel Farský''' ([[26. červenec\|26. července]] [[1880]] [[Škodějov]] -– [[12. červen\|12. června]] [[1927]] [[Praha]]) byl český římskokatolický reformistický kněz, později spoluzakladatel, vůdčí ideová osobnost, teolog, duchovní, biskup a první patriarcha [[Církev československá husitská\|Církve československé husitské]]. == Život == Rodák z podkrkonošského Škodějova (dnes část obce [[Příkrý]] v Libereckém kraji) nedaleko Vysokého nad Jizerou, po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské [[Akademické gymnázium]] (~~1892-1900~~1892–1900). V letech [[1900]]-–[[1904]] vystudoval [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy\|teologickou fakultu Karlovy univerzity]], kněžské svěcení přijal 29. 6. [[1904]]. Následně jako kaplan dva roky (~~1904-1906~~1904–1906) působil v duchovních správách Ostrov a Pernink (v současnosti Karlovarský kraj). Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta ([[1906]]-–[[1909]]), 4. 12. [[1909]] byl na základě obhájení disertační práce ''De Divinatione et magia in Sancta Scriptura'' (O božském zjevení a zázracích v Písmu svatém) prohlášen doktorem teologie. Po konfliktu s pražským arcibiskupem kardinálem [[Lev Skrbenský z Hříště\|Lvem Skrbenským z Hříště]] rezignoval na akademickou dráhu a jako středoškolský profesor náboženství vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze ([[1910]]-–[[1914]]), poté na II. reálném gymnáziu v Plzni ([[1914]]-–[[1919]]).<br /> Byl dlouhodobým stoupencem idejí [[Modernismus (teologie)\|modernismu]], proto se po obnovení činnosti [[Jednota katolického duchovenstva\|Jednoty katolického duchovenstva]] (7. 11. 1918) stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti ''Ohniska'', volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „''…usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení''“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. [[1919]] rozpuštěno, založen ''Klub reformních kněží'' a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu roku [[1920]].<br /> Pod jeho vedením proběhly všechny významné vnitrocírkevní události v letech [[1920]] -– [[1927]]. Stál u zrodu samostatné reformní a národní Církve československé ([[8. leden\|8. 1.]] [[1920]], státního uznání se jí dostalo [[15. září\|15. 9.]] [[1920]]), byl členem jejího prvního řídícího grémia ''Církevního výboru'', po jeho přejmenování v srpnu 1920 na ''Ústřední církevní výbor'' pak předsedou. Biskupem západočeským se sídlem v Praze byl zvolen v roce [[1923]], prvním [[Patriarchát (územní členění církve)\|patriarchou]] CČS v průběhu I. řádného sněmu (29. ~~- 30~~–30. 8. [[1924]]). Ve velmi složitých vnějších podmínkách společenských, politických, právních a hospodářských i při vnitřních ideových sporech, ale za nadšené a obětavé podpory laiků, dokázal se svými spolupracovníky položit pevné základy svébytnosti nové církve v rovině věroučné, obřadní, organizační, vzdělávací, osvětové i vydavatelské a navázat první mezinárodní ekumenické kontakty (Stockholm [[1925]], USA [[1925]]-–[[1926]]). Důkazem správnosti zvolených postupů byla postupná konsolidace CČS, vzrůstající počet věřících, náboženských obcí i vlastních univerzitně vzdělávaných duchovních, spontánní výstavba nových sborových budov a vybudování vlastní bohoslovecké koleje v Praze-Dejvicích.<br /> Pro Církev československou husitskou zůstává dodnes inspirativní osobní vklad prvního patriarchy – tvůrčí práce liturgická a ideová i příklad jeho neúnavné činnosti kazatelské, misijní, publikační, katechetické a pastorační. Jeho dílo určilo základnu bohoslužebnosti a spirituality CČSH a odráží se znatelně v její věrouce, sociální orientaci i církevních řádech, od založení po celou dobu její existence a působení.<br /> ThDr. Karel Farský, vyčerpán a vážně nemocen, zemřel 12. 6. [[1927]] ve věku nedožitých 47 let. Urna s jeho popelem je uložena v Husově sboru v Praze-Dejvicích. Odkaz prvního patriarchy se k výročnímu dni jeho úmrtí každoročně připomíná celocírkevním shromážděním v rodném Škodějově, bohoslužbami ve všech náboženských obcích a mnoha bohoslužebných střediscích; pozornost je mu věnována téměř průběžně v církevních periodikách (''Český zápas'', ''Theologická revue'' a kalendář ''Blahoslav''), řada sborových budov nese jeho jméno. Sbor Dr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou má ve svých prostorách zřízenu stálou expozici, věnovanou památce tohoto nejvýraznějšího z kněží-modernistů, otců-zakladatelů Církve československé husitské.

Karel Farský: Porovnání verzí