Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 749 bajtů ,  před 6 lety
bez shrnutí editace
 
}}
'''Dětřich Míšeňský''', ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte '', [[1162]] – [[18. únor|18. února]] [[1221]]) byl [[seznam míšeňských markrabat|míšeňský markrabě]] z rodu [[Wettinové|Wettinů]].
{{Pracuje se}}
== Život ==
Narodil se v roce [[1162]] jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů [[Hedvika Braniborská|Hedvika]] protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] byl prvorozený. [[Ota II. Míšeňský|Ota Bohatý]] změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku [[Ota II. Míšeňský|Ota]]zemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]]. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha]] další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát [[Jindřich Břetislav]]. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel.
 
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřich]]. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil.
V roce [[1186]] se v [[Ústí nad Labem]] oženil s [[Žofie Přemyslovna|Žofií]], dcerou českého knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]. Dostal se do sporu se svým otcem, který prosazoval nástupnictví mladšího syna [[Dětřich Míšeňský|Dětřicha]]. Albrecht ve snaze zamezit ve změně dědice svého otce dokonce načas uvěznil a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]. Spory o moc a majetek mezi bratry pokračovaly i po otcově smrti roku 1190.
 
V letech 1193-1194 byl Albrecht součástí proticísařské koalice v&nbsp;čele s&nbsp;[[seznam brabantských vévodů|brabantským vévodou]] [[Jindřich I. Brabantský|Jindřichem]], hlavou welfské opozice [[Jindřich Lev|Jindřichem Lvem]], [[seznam anglických králů|anglickým králem]] [[Richard Lví srdce|Richardem Lví srdce]] a Albrechtovým příbuzným [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] Spiknutí bylo prozrazeno a v letech 1194-1195 se Albrecht zúčastnil výpravy císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] do Itálie. Zemřel při návratu bez mužského dědice zřejmě v důsledku choroby či jedu 24. června 1195.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/albrecht_1_der_stolze_markgraf_1195/albrecht_1_der_stolze_markgraf_von_meissen_+_1195.html www.genealogie-mittelalter.d]</ref> Pohřben byl v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků. Novým míšeňským markrabětem se stal bratr Dětřich.
 
== Odkazy ==
60

editací