Nebanice: Porovnání verzí

| email = nebanice@quick.cz

| starosta = Jitka Vlková

| znak = Image:Nebanice CZ CoA.jpg

| vlajka = Image:Nebanice CZ flag.jpg

 

Roku [[1566]] přestoupili obyvatelé Nebanic k [[protestantismus|protestanství]] a až v průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se roku [[1628]] opět vrátili k víře [[katolictví|katolické]]. Zdejší kostel, do té doby filiální kostel farnosti v [[Kopanina (Nový Kostel)|Kopanině ''(něm. Frauenreuth)'']], byl roku [[1661]] podřízen přímo farnímu [[Kostel svatého Mikuláše (Cheb)|kostelu sv. Mikuláše a sv. Alžběty]] v Chebu. Duchovní správu zde v této době a až do roku [[1770]] vykonávali chebští jesuité. Roku [[1711]] byla v Nebanicích založena samostatná farnost, k níž náležely vsi [[Loužek (Cheb)|Loužek ''(něm. Au)'']], [[Potočiště|Potočiště ''(něm. Dürnbach)'']], [[Vokov (Třebeň)|Vokov ''(něm. Wogau)'']], [[Třídvoří|Třídvoří ''(něm. Dreihöf)'']], [[Vrbová|Vrbová ''(něm. Förba)'']], [[Hněvín (Nebanice)|Hněvín ''(něm. Knöba)'']], Hájský Mlýn ''(něm. Gahmühl)'' a [[Obilná|Obilná ''(něm. Kornau)'']]. Od roku [[1722]] patřil k farnosti také filiální kostel v [[Milhostov|Milhostově ''(něm. Mühlessen)'']]. Se zřízením místní farnosti zde byl roku [[1716]] vystavěn nový barokní kostel sv. Osvalda a roku [[1721]] také dřevěná farní budova. Svatbou s Marií Justinou von Mühlbach získal v 18. století Nebanice Christoph Ernst von Bigatto, jenž v západní části svého zdejšího poplužního dvora nechal vystavět jednopatrový barokní zámek. V průběhu 19. století se tvář obce výrazně měnila. Roku [[1840]] byla stržena již nevyhovující fara a o rok později dostavěna nová prostorná zděná farní budova. Roku [[1864]] obec také dostala novou školu, jež nahradila původní školní budovu zřízenou jesuity roku [[1725]]. Prodloužením [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] z [[Karlovy Vary|Karlových Var ''(něm. Karlsbad)'']] do Chebu získala obec železniční spojení. Dne 19. září [[1870]] byla v místě společně se zahájením provozu trati otevřena železniční stanice Mostov-Nebanice ''(něm. Mostau-Nebanitz)''. Když byla trať mezi Chebem a Karlovými Vary roku [[1891]] rozšiřována o druhou kolej, zakoupila železniční společnost od obce školní budovu stojící v těsné blízkosti nádraží a upravila ji na byty pro drážní zaměstnance. Nová školní budova byla vystavěna blíže středu obce nad železniční tratí.

 

Až do roku [[1848]] stálo v Nebanicích 25 domů, z nichž bylo 24 poddáno městu Cheb a pouze jedno stavení [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou]]. Roku [[1850]], kdy byly zřizovány obecní úřady, staly se také Nebanice samostatnou obcí, k níž náležely ještě vsi Vrbová, Hněvín a [[Hartoušov|Hartoušov ''(něm. Hartessenreuth)'']]. Tento stav trval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ze sčítání obyvatel roku [[1930]] vyplývá, že obec (včetně přináležících vsí) tehdy čítala 435 obyvatel, z nichž se pouze 57 hlásilo k české národnosti. Tuto menšinu tvořili především státní zaměstnanci a jejich rodiny. Na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se obec roku [[1938]] ocitla uvnitř [[Nacistické Německo|Německé říše]] a její zpětné připojení k [[Třetí Československá republika|Československu]] roku [[1945]] tak znamenalo vyhnání téměř veškerých obyvatel obce.

* [[Hněvín (Nebanice)|Hněvín]]

* [[Vrbová]]

 

== Literatura ==