Agrese: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 6 lety
m
m (Verze 10139567 uživatele 88.103.230.234 (diskuse) zrušena)
Podle této teorie je agrese reakcí na vnější nebo vnitřní podněty.
 
V roce 1939 navrhl [[John Dollard]] a jeho spolupracovníci vysvětlení agresivity na základě [[frustrace]]. Pokud nemohou lidé dosáhnout nějakého svého vytyčeného cíle či nemohou uspokojit svou potřebu, vyvolává to v nich agresivitu. Dle Dollardova modelu vede frustrace vždy k agresivnímu chování.
 
[[Martin Seligman]] (1975) poukazuje, že dlouhodobá frustrace může vést naopak k pasivitě (případně ke stavu tzv. [[naučená bezmocnost|naučené bezmocnosti]]). Tato teorie upozornila na případ nastávájící při nemožnosti překonání zdroje agrese – orientaci agresivity na jiný objekt, tzv. [[obětní beránek|obětního beránka]]. Bandura (1977) poukazuje na odlišnost reakcí jedince na frustrující situace při dosahování cílů (mohou i [[motivace|motivovat]]).
 
L. Berkowitz (1978) ukazuje na agresivní případy, které nejsou způsobeny frustrací. Příkladem je např. [[boxer]], který se chová agresivně, protože je za to placen. Rose, Kamin a Lewontin (1984) upozorňují na fakt, že pojem agrese zahrnuje velmi často různé jevy.
[[boxer]], který se chová agresivně, protože je za to placen. Rose, Kamin a Lewontin (1984) upozorňují na fakt, že pojem agrese zahrnuje velmi často různé jevy.
 
=== Teorie naučeného chování ===