Bitva u Cušimy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy |
m →Prehistorie bitvy: změna nesmyslného názvu kapitoly; drobnosti |
||
Řádek 19:
'''Bitva u Cušimy''' je název námořního střetnutí, které proběhlo ve dnech [[27. květen|27.]]–[[28. květen|28. května]] [[1905]] v Korejském průlivu a rozhodlo [[rusko-japonská válka|rusko-japonskou válku]]. Japonské loďstvo admirála [[Heihačiró Tógó|Heihačira Tóga]] v něm rozdrtilo ruskou 2. tichomořskou eskadru pod vedením viceadmirála [[Zinovij Petrovič Rožestvenskij|Rožestvenského]].
==
Vážné porážky na moři i na souši přiměly carskou vládu, aby se již záhy po vypuknutí války s [[Japonsko|Japonskem]] zabývala přepravou posil na Dálný východ. Dosavadní zkušenosti ukazovaly, že je nutné získat především nadvládu na moři, protože jen tak se dalo Japoncům bránit v přepravě posil do [[Mandžusko|Mandžuska]] a na [[Liaotungský poloostrov]], kde Rusové sváděli těžké obranné boje. 1. tichomořská eskadra v [[Lü-šun-kchou|Port Arthuru]] byla po smrti admirála [[Stěpan Osipovič Makarov|Makarova]] a ztrátě či poškození několika svých jednotek málo akceschopná – kdyby se však spojila s některou z dalších ruských flotil (baltskou nebo černomořskou), mohla by znovu nabýt převahu. V to alespoň doufala ruská admiralita. Protože vyslání černomořské flotily by předpokládalo žádat Osmanskou říši o průjezd [[Bospor]]em a [[Dardanely|Dardanelami]], bylo v podstatě jasné, že na Dálný východ se musí plout z Baltu.
Řádek 26:
Zásah na Dálném východě logicky předpokládal, že Rožestvenskij bude muset takříkajíc obeplout celý svět. To bylo v té době velkou logistickou výzvou. Bitevní lodě spotřebovaly den co den obrovské množství uhlí a Rusové neměli podél trasy plavby žádnou základnu, kde by se mohli zásobovat. Tehdejší světová námořní velmoc – [[Spojené království|Anglie]] – navíc zjevně stranila Japonsku.
Dne [[15. říjen|15. října]] [[1904]] vyplul Rožestvenskij z [[Liepāja|Libavy]] a přes mnohá úskalí (ostřelování anglických rybářských člunů jeho loďstvem málem vyvolalo válku mezi [[Rusko|Ruskem]] a Anglií) dorazil koncem roku na [[Madagaskar]]. Zde morálka námořnictva klesla k nule. Námořníci si nosili na lodě zvířata a při dělostřeleckém výcviku
Po obeplutí [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]] dosáhly jeho lodě v pořádku [[vietnam]]ského pobřeží, kde se nakonec přece jen musely spojit s eskadrou admirála Něbogatova, sestávající z jedné [[bitevní loď|bitevní lodě]], tří obrněnců pobřežní obrany a starého [[křižník]]u.
| |||