Čcheng-chua: Porovnání verzí

Roku 1449 byl jeho císařský otec zajat Mongoly v [[Tchumuská krize|bitvě u Tchu-mu]]. Poté v čele vlády prozatímně stanul mladší bratr zajatého císaře [[Ťing-tchaj|Ču Čchi-jü]] a současně byl Ču Ťien-šen prohlášen následníkem trůnu.<ref name="heer 21"/> O několik dní později se Ču Čchi-jü stal císařem, znám je jako císař [[Ťing-tchaj]].<ref name="twitchett 327"/> Roku 1450 Mongolové zajatého Jing-cunga vrátili Číňanům, ale Ťing-tchaj ho uvrhl do domácího vězení.<ref name="goodrich 298"/> Ču Ťien-šen zůstal následníkem do roku 1452,<ref name="goodrich 298"/><ref name="mote98 344">Mote (1998), s. 344.</ref> kdy byl degradován na [[Kníže z I|knížete z I]] ({{Cizojazyčně|zh|沂王}}).<ref name="goodrich 298"/> Žil oddělen od rodičů ve špatných materiálních podmínkách<ref name="mote98 345">Mote (1998), s. 345.</ref> a pod tlakem situace začal koktat. Nový následník, jediný syn Ťing-tchaje, však zemřel už roku 1453. Nástupnická otázka zůstala otevřená a pozice Ču Ťien-šena nejistá, dokud koncem roku 1456 Ťing-tchaj neonemocněl. Nejistotu využili stoupenci Jing-cunga, kteří v únoru 1457 provedli převrat a dosadili Jing-cunga zpět na trůn.<ref name="goodrich 298"/>

 

 

Ču Ťien-šen byl malíři zobrazován jako spíše robustně stavěný, s plnými tvářemi, bystrýma očima, velkými ušními lalůčky a zastřiženým knírem a bradkou. Stejné středoasijské rysy jsou vidět na portrétech jeho předků až po prapraděda. Jeho syn a nástupce, přestože také bradatý, byl drobnější a i další císaři byli jižního gracilního typu.<ref name="goodrich 304">Goodrich, s. 304.</ref> Jako dítě Ču Ťien-šen reagoval pomalu a navíc koktal. Jing-cung měl proto pochybnosti o jeho inteligenci a schopnosti vládnout, nicméně velcí sekretáři (především [[Li Sien (velký sekretář)|Li Sien]])<ref name="goodrich 299"/> ho přiměli k zachování nástupnictví pro nejstaršího syna.<ref name="mote98 345"/>