Bytí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava překlepu: učítel -> učitel
Řádek 5:
 
== Bytí u M. Heideggera ==
Německý filosof [[Martin Heidegger]] soudí, že celá západní filosofie a [[metafyzika]] se zcela věnovala zkoumání jednotlivých jsoucen, jejich „podstat“, vlastností a podobně, takže nakonec zapomněla na otázku bytí.<ref>K dalšímu viz Heidegger, ''Bytí a čas''.</ref> Něco podobného se ostatně odehrálo i v jazyce, kde se význam slovesa „být“ pozvolna vytrácí a stává se pouhou [[spona|sponou]]: věta „já jsem“ nám připadá neúplná a očekáváme nějaké další určení, předmět (např. „já jsem učitel“); jako kdyby samo bytí neznamenalo vůbec nic. V některých jazycích se spona skutečně ztrácí a třeba v ruštině se už říká jen „ja učítěl“učitěl“. Přitom je prosté bytí základem a podmínkou pro všechno ostatní: jen jsoucí může také být něčím nebo někým.
 
Heidegger připomíná, že v některých zvláštních [[zkušenost]]ech, které nemají věcný předmět – například ve [[fenomén]]u úzkosti – se člověk setkává s bytím jako takovým. Z jiného hlediska můžeme zkoumat '''způsoby bytí''' různých tříd jsoucen. Heidegger uvádí jako příklad jsoucna výskytová (''vorhandenes''), která se nás nijak netýkají a která zkoumáme jako nezaujatí pozorovatelé či vědci, jsoucna příruční (''zuhandenes''), která nám slouží k různým potřebám a která naopak obvykle vůbec nezkoumáme (kdo přesně ví, jak vypadá jeho kartáček na zuby?) a konečně specifický způsob bytí člověka, pro nějž používá pojem [[pobyt]] (''Dasein'', zdebytí).