Prefektury fu: Porovnání verzí

Jako prefektury jsou občas označovány i další historické celky na úrovni prefektur ''fu'', např. [[Čínské kraje|kraje ''čou'']]. Při popisu [[Administrativní členěnídělení Čínské lidové republiky|členění Čínské lidové republiky]] jsou jako prefektury překládány nadokresní celky ''[[Prefektury Čínské lidové republiky|ti-čchü]]'' ({{Čínsky|pchin-jin= dìqū​|znaky= 地区}}) a analogicky i některé další celky na stejné úrovni, totiž [[Autonomní prefektury Čínské lidové republiky|autonomní prefektury ''c’-č’-čou'']] a [[Městská prefektura|městské prefektury ''ti-ťi-š’'']].

Prefektury ''fu'' vnikly v [[Říše Tchang|říši Tchang]] jako administrativní celky spravující hlavní město a další důležitá města. Skládaly se z několika [[Čínské okresy|okresů]]. Měly vyšší postavení než běžné [[Čínské kraje|kraje ''čou'']]. Vedl je prefekt ''mu'' ({{Cizojazyčně|zh|牧}}, doslova „pastýř“). Mnohdy byl do čela prefektury jmenován člen císařského rodu, titen však svou funkci obvykle nevykonával, prefekturu pak řídil pověřenec ''fu-jin'' ({{Cizojazyčně|zh|牧尹}}).<ref name="xu 52"/>

V [[Sungská správa|administrativě říše Sung]] patřily prefektury ''fu'' mezi čtyři druhy správních útvarů střední úrovně vedle krajů ''čou'', [[Speciální krajekraj|speciálních krajů]] ''ťün'' a [[Výrobní prefektura|výrobních prefektur]] ''ťien''.<ref name="xu 57 59">Xu, Olivová, s. 57–59.</ref> Teoreticky je vedl prefekt ''fu-jin'', obvykle stál v jejich čele pověřený správce, jehož titul zněl například u prefektury Kchaj-feng ''č’ Kchaj-feng-fu š’'', „pověřen (''č’'', 知) záležitostmi (''š’'', 事) prefektury Kchaj-feng“, neformálně byl zkracován na ''č’-fu'' ({{Cizojazyčně|zh|知府}}).<ref name="xu 59">Xu, Olivová, s. 59.</ref> Zprvu bylo prefektur osm, později třináct.<ref name="palát 297"/> Celkově bylo útvarů střední úrovně přes 300.<ref name="hartwell 396"/> Analogické postavení měly prefektury ''fu'' v říši Jüan, podléhaly jim nižší správní jednotky, kraje ''čou'' a okresy.<ref name="xu 64">Xu, Olivová, s. 64.</ref>

V [[Mingská správa|administrativě říše Ming]] byly prefektury vyšší jednotkou střední úrovně. Skládaly se z [[Čínské kraje|krajů (či podprefektur) ''čou'']] a přímo podřízených [[Čínské okresy|okresů]]. Koncem mingského období existovalo 159 prefektur, 240 krajů a 1144 okresů, jejich počet se však průběžně měnil, v závislosti na růstu a přesunech populace.<ref name="hucker 1998 15"/> V čele prefektur stál prefekt ''č’-fu'' hlavní čtvrté hodnosti, prefektury hlavních měst však řídil prefekturní guvernér ''fu-jin'' s hlavní třetí hodností.<ref>Hucker (1998), s. 89.</ref> Podléhali [[Čínské provincie|provinčním]] úřadům, měli však právo přímo komunikovat s ústřední vládou.