Masarykova univerzita: Porovnání verzí

Přidáno 192 bajtů ,  před 7 lety
m
odkazy
m (kategorie)
m (odkazy)
O&nbsp;vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména [[Tomáš Garrigue Masaryk]], profesor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a pozdější první prezident [[Československo|Československa]]. V&nbsp;rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let [[19. století|19.&nbsp;století]] zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V&nbsp;této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z&nbsp;jeho politických priorit a měl v&nbsp;této otázce podporu řady profesorů, studentů i&nbsp;široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v&nbsp;zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v&nbsp;roce [[1905]] u&nbsp;příležitosti tzv.&nbsp;[[Volkstag]]u, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/masarykova-univerzita-v-brne-ziskala-mucednika-jeste-nez-vznikla-p9v-/brno.asp?c=A090127_161530_brno_dmk Masarykova univerzita v&nbsp;Brně získala mučedníka, ještě než vznikla]</ref>
 
Teprve konec války a rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i&nbsp;[[Olomouc]], ale přednost byla jednoznačně dána většímu a významnějšímu hlavnímu zemskému městu – [[Brno|Brnu]].<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0375_00.htm Zasedání Národního shromáždění československého 9. ledna 1919]</ref> Zřízena byla jako ''druhá česká universita'' zákonem ze dne [[28. leden|28.&nbsp;ledna]] [[1919]] {{Nowrap|č. 50 Sb. z. a n.}}<ref>[http://www.muni.cz/media/photo_src?photo=2802&size=h Zákon č. 50/1919 Sb. z. a n.]</ref> a v&nbsp;době svého vzniku měla čtyři fakulty ([[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|právnickou]], [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|lékařskou]], [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|přírodovědeckou]] a [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|filozofickou]]). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku [[1930]], podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.
 
Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i&nbsp;lidské (například z&nbsp;přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po roce [[1948]]. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v&nbsp;roce [[1950]] byla zrušena úplně. V&nbsp;letech [[1960]]–[[1990]] nesla univerzita z&nbsp;politických důvodů jméno ''Universita Jana Evangelisty Purkyně''. Roku [[1946]] byla zřízena [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogická fakulta]], která však mezi lety [[1953]] a [[1964]] stála mimo svazek univerzity.
1 036

editací