Josef Sousedík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix perzekuovat/exekuovat, kosmetické změny za použití AWB |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Sousedík.jpg|thumb|Josef Sousedík]]
[[Soubor:Slov strela modell.JPG|thumb|right|Model motorového vozu M 290.0 "Slovenská strela"]]
[[Soubor:SOUSEDIK 003.jpg|thumb|right|V roce 2011 byla v Praze 9 - Vysočanech po Josefu Sousedíkovi pojmenována ulice v novém bytovém komplexu]]
'''Josef Sousedík''' ([[18. prosinec|18. prosince]] [[1894]] [[Vsetín]] – [[15. prosinec|15. prosince]] [[1944]] Vsetín) byl
==Život==
Sousedík se narodil ve velmi chudé rodině jako jeden z pěti sourozenců. Po dokončení měšťanské školy se vyučil strojním zámečníkem a elektromontérem. V roce [[1912]] nastoupil do firmy [[Bartelmus-Donát]] v Brně, kde pracoval až do vypuknutí [[První světová válka|1. světové války]],
V roce [[1920]] otevřel vlastní
Jeho podnik také dodal i část elektrické výzbroje, převážně motory, pro pražské trolejbusy [[Tatra T86]]. Prototyp tohoto trolejbusu byl jedním ze tří, které trolejbusovou dopravu v Praze zahajovaly.
Byl nejen podnikatel, ale také vynálezce. Svůj první patent, automatický spouštěč, zaregistroval v roce 1920. Celkem je jeho jméno uvedeno u více než 50 patentů z oblasti elektrotechniky a strojírenství (některé z nich byly i patenty světovými). Patřily mezi např. letadlo s kolmým startem, elektrické kormidlo pro motorové lodě, pohony kolejových a silničních vozidel, elektrické stroje určené k užití v průmyslu apod. Podílel se na vývoji benzinoelektrického hnacího agregátu pro motor rychlovlaku Strela, který maximální dosahovanou rychlostí 150 km/h patřil ve své době k nejrychlejším vlakům na světě, Vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou stihnul za rekordní 4 hodiny a 28 minut, rekord nepřekonalo ani pověstné Pendolino. Dalším vynálezem byl elektromobil s hybridním pohonem, který dosahoval rychlosti 70 km za hodinu. Byl patentován ve třiadvaceti zemích světa. Dostával excelentní nabídky ze zahraničí, například místo ředitele patentového úřadu v Londýně, přesto zůstal v Československu. Na velmi výhodné nabídky ze Spojených států, Velké Británie nebo Německa, bude-li pracovat pro ně, odpovídal: „Pánové, já jsem Čechoslovák a mou povinností je pracovat pro Československou republiku.“ Slova, za která by si dnes u mnoha Čechů vysloužil posměch.▼
Byl aktivní také v politickém a společenském životě. V letech [[1927]]–[[1938]] byl dvakrát zvolen starostou Vsetína a působil i ve funkci starosty okresu. Velmi se zasloužil se o rozvoj města, během této doby bylo postaveno Masarykovo reálné gymnázium, budova okresního úřadu, městský chudobinec, pošta, spořitelna, Živnostenská škola, zrekonstruován mlýn a elektrárna. Město také získalo pobočku brněnské zbrojovky, která se zasloužila o rozvoj průmyslu ve městě. Zároveň byly postaveny dva mosty přes řeku [[Bečva|Bečvu]] a kilometry silnic po celém [[Okres Vsetín|vsetínském okrese]]. ▼
Za [[2. světová válka|2. světové války]] byl aktivně zapojen do protinacistického odboje, udržoval styky se skupinou Clay Eva. Byl několikrát zatčen a během výslechu [[15. prosinec|15. prosince]] [[1944]] po potyčce s důstojníkem [[Gestapo|Gestapa]] zastřelen.▼
Po válce mu prezident [[Edvard Beneš]] udělil Válečný kříž in memoriam. [[Komunistický režim v Československu|Komunistická diktatura]] se rozhodla Sousedíkův odkaz ignorovat, Sousedíkova rodina musela čelit perzekucím, z budovy okresního úřadu byla sňata pamětní deska referující o Sousedíkových činech.
V roce 1989 byl Sousedík rehabilitován. V letech 2004, 2005 a 2009 předložil [[Český svaz bojovníků za svobodu]] spolu se Sousedíkovým synem Tomášem návrh, aby byl Josefu Sousedíkovi udělen [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.▼
==Patenty==
▲
Sousedík některé své vynálezy ve válečných letech skrýval, aby se nedostaly do služeb nacistických okupantů, další patenty zamýšlel podat až [[Druhá světová válka|po válce]].
Po válce jeho patenty propadly, protože stát je po válce nezaplatil.
▲Byl aktivní také v politickém a společenském životě. V letech [[1927]]–[[1938]] byl dvakrát zvolen starostou Vsetína a působil i ve funkci starosty okresu. Velmi se zasloužil se o rozvoj města, během této doby bylo postaveno Masarykovo reálné gymnázium, budova okresního úřadu, městský chudobinec, pošta, spořitelna, Živnostenská škola, zrekonstruován mlýn a elektrárna. Město také získalo pobočku brněnské zbrojovky, která se zasloužila o rozvoj průmyslu ve městě. Zároveň byly postaveny dva mosty přes řeku [[Bečva|Bečvu]] a kilometry silnic po celém [[Okres Vsetín|vsetínském okrese]].
▲Za války byl aktivně zapojen do protinacistického odboje, udržoval styky se skupinou Clay Eva. Byl několikrát zatčen a během výslechu [[15. prosinec|15. prosince]] [[1944]] po potyčce s důstojníkem [[Gestapo|Gestapa]] zastřelen.
▲V letech 2004, 2005 a 2009 předložil [[Český svaz bojovníků za svobodu]] spolu se Sousedíkovým synem Tomášem návrh, aby byl Josefu Sousedíkovi udělen [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.
== Externí odkazy ==
|