Messerschmitt Me 262: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m do nosu letounu --> do přídě letounu
Bez shrnutí editace
Řádek 56:
| isbn = 80-7181-794-5
| jazyk = [[čeština]]
}}</ref>{{Fakt/dne|20100901143210}}18.dubna Rokuroku [[1941]] začaly zkoušky, ale proudový motor [[BMW 003]] ještě nebyl k mání a tak byl do přídě letounu (Me 262 V1 (Werk-Nr.0000001, PC-UA) zamontován jeden řadový pístový motor [[Junkers Jumo 210|Jumo 210]] pohánějícím dvoulistou vrtuli a tak byl vyzkoušen aspoň drak letounu. Když byl letoun připraven s proudovými motory, (Me 262 V2, (Werk-Nr.0000002, PC-UB), tak pístový motor zůstal z bezpečnostních důvodů zamontován; to se vyplatilo, protože při prvním letu 1. října 1942 selhaly oba proudové motory Jumo 004 A a pilot Wendel musel se štěstím přistát na ten pístový.
 
Třetí prototyp V3 (Werk-Nr.0000003, PC-UC) byl připraven už jen s proudovými motory a [[18. červenec|18. července]] [[1942]] v Leipheimu, poblíž [[Günzburg]]u vzlétl poprvé, pilotoval ho Fritz Wendel. Motory BMW 003 byly nespolehlivé a tak byly vyměněny za [[Junkers Jumo 004|Jumo 004]]. Pátý prototyp V5 (Werk-Nr.0000005, PC-UE) dostal příďový podvozek. Jeho zálet provedl 26. června 1943 pilot Karl Baur.
 
Letoun měl i problémy s podvozkem a výzbrojí.
Řádek 68:
K největšímu počtu vzletů proti jedinému cíli — tj. svazu bombardérů — zřejmě došlo v úterý 10. dubna 1945, kdy vzlétlo 55 strojů Me 262 (proti několika jednotkám americké 8. letecké armády; jen ta ten den při operaci číslo 938 vyslala do vzduchu 1315 čtyřmotorových bombardérů B-17 a B-24 ve čtyřech samostatných svazech, spolu s 905 stíhačkami; výsledek byl předvídatelný — stroje Me 262 sestřelily nejspíše jen deset bombardérů, ovšem za cenu ztráty 27 proudových stíhaček, spolu s 5 padlými a 14 nezvěstnými piloty těchto letounů).
 
Během dubna [[1945]] letouny několikrát podnikly několik akcí proti spojeneckým bombardérům (jak americkým tak i britským), kdy bylo nasazeno až několik desítek strojů Me 262, ale to bylo pozdě. Po válce sice byl letoun poměrně intenzivně zkoumán a zkoušen, ale již mnoho nového nepřinesl — v době hektického vývoje letecké techniky začal neuvěřitelně rychle zastarávat.{{Fakt/dne|20100901143210}} Devět jednomístných strojů a tři dvoumístné stoje bylo po válce zkompletováno a zalétáno v Československu jako [[Avia S-92]] (Me 262 A-1a) a [[Avia CS-92]] (Me 262 B-1a). Obě verze jsou k vidění v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]].
 
== Varianty ==