Georgios Gemistos Pléthón: Porovnání verzí

[[Soubor:Plethon_autograph.jpg|thumb|Jeden z Plethonových rukopisů, napsán na počátku 15.století v Řecku]]

'''Georgios Gemistos Plethon''' (také '''Pletho''', [[řečtina|řecky]] '''Γεώργιος Πλήθων Γεμιστός'''; kolem [[1355]]. [[Konstantinopol]] – [[26. červen|26. června]] [[1452]], [[Mystra]]) byl [[Řekové|řecký]] [[novoplatonismus|novoplatonik]], filosof, nejvýznamnější učitel poslední generace [[Byzantská říše|byzantských]] vzdělanců. Jako student se zamiloval do [[Platón]]a, a proto později přijal podobně znějící jméno ''Plethon''. Po mnoha staletích se poprvé opět obracel k [[Literatura starověkého Řecka|antickým řeckým autorům]] ne pro formální dokonalost jejich [[Starořečtina|antické řečtiny]], ale pro jejich myšlenkové bohatství. Během pobytu ve [[Florencie|Florencii]] hluboce zapůsobil na [[Cosimo de Medici|Cosima de Medici]], který následně založil novou [[Akademie platónská|platónskou akademii]].

 

== Život ==

Po návratu zpět do Mistry se dal na dráhu učitele, soudce, filosofa a spisovatele. Kromě filosofie učil také astronomii, historii a zeměpis. V roce 1438 byl pozván císařem Janem VIII. na koncil do Ferrary, který pokračoval o rok později ve Florencii. Zde představil svůj spis ''De differentiis'', o rozdílech mezi Platónovým a Aristotelovým pojetím Boha. Nastínil zde Platónovo učení a snažil se uvolnit lpění na Aristotelovi, jehož myšlení zastávala západní Evropa po osm století. Během svého pobytu ve Florencii přiměl Cosima de Medici k založení Platónské akademie.

Plethon zemřel v [[Mystra|Mystře]] v roce 1452. Někteří jeho italští stoupenci, v čele se [[Sigismondo Pandolfo Malatesta|Sigismondem Pandolfo Malatestou]], ukradli jeho ostatky a pohřbili jej v kostele S. Františka v [[Rimini]] známém pod názvem [[Tempio Malatestiano]], slavné stavbě [[Leon Battista Alberti|Leona Battisty Albertiho]].

 

== Filozofie ==