Mötley Crüe: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42)
Řádek 33:
Vince nejprve odmítl, když ho pozvali na konkurz. Potom, jako by to osud chtěl, se Rock Candy rozpadli, Vince po telefonátu od Tommyho přijal pozvání na konkurz.
 
Krátce na to potkali svého prvního manažéra Allana Coffmana. Coffmanův švagr Robert "Stick" Crouch byl jeden ze členu co zajišťovali aparaturu pro skupinu a Coffman vlastnil společnost na uzavírání smluv Grass Valley, plánoval investovat nějaké peníze v zábavním odvětví. Jejich první vydaný singl se nazýval ''Stick to Your Guns/Toast of the Town'', který vydala pod nahrávací společností [[Leathür Records]], která měla uzavřenou propagační a distribuční dohodu s Greenworld Distribution v Torrance. V listopadu 1981 vydali debutový album [[Too Fast for Love]] a prodalo se 20 000 kópiikopii. Coffman a jeho společník Eric Greif připravili turné po [[Kanada|Kanadě]], zatímco využívají úspěch kapely na klubové scéně v L.A., aby se dohodli s několika nahrávacími společnostmi. Nakonec v roce [[1982]] podepsali smlouvu s [[Elektra Records]]. Na naléhání Elektry bylo album nanovo nahráno producentem Royem Thomasem Bakerem a znova vyšlo [[20. srpen|20. srpna]] 1982. Kanadské turné způsobilo toužebný efekt zatímco národní titulky v novinách zaplnily zprávy o zatknutí skupiny na letišti v [[Edmonton]]u za pokus o vstup do země zfetovaní a policie přišla též na koncert kvůli údajné bombě na jevišti, tento podvod připravil Greif.
 
V roce 1983 se změnil management, [[Doug Thaler]] a [[Doc McGhee]] vyměnili Coffmana. McGhee je známý jako manažér skupiny [[Kiss|KISS]], který připravil jejich návrat v roce [[1996]]. Greif následně všechny zažaloval na nejvyšším soudu v L.A., soud se táhl několik let a shodou okolností se manažérem znova stal London, manažer původní Nikkovy skupiny . Coffman byl obžalován investory, kterým předtím prodal akciový kapitál ve skupině. Coffman poté vyhlásil bankrot zatímco dům aspoň třikrát předtím založil, aby překryl výdavky skupiny.
Řádek 39:
Po odehrání na US Festivalu skupina dobyla Ameriku. Víc však byli známý za své „vyvádění v zákulisí“, šokující oblečení, vysokými podpatky, velké množství makeupu, nekonečné alkoholové a drogové prohřešky než za svou hudbu. Jejich mix metalu a [[glam rock]]u vyprodukoval několik masově prodávaných alb během 80. let včetně [[Shout at the Devil]] ([[15. říjen|15. října]], [[1983]]), [[Theatre of Pain]] ([[13. červenec|13. července]], [[1985]]) a [[Girls, Girls, Girls]] ([[13. červenec|13. července]], [[1987]]).
 
Skupina měla také potyčky se zákonem a problémy v osobním životě. V roce 1984 Vince zdemoloval své auto na cestě do obchodu s alkoholem. Byla to čelní havárie a jeho spolujezdec [[Nicholas "Razzle" Dingley]], bubeník skupiny [[Hanoi Rocks]], se zabil. Vince byl obviněn z neúmyslného zabití a odsouzen na 30 dní ve vězení (Strávil jen 18 dní). V roce 1987 se Nikki téměř smrtelně předávkoval heroinem. Odvezli ho do nemocnice, cestou ho však vyhlásili právně za mrtvého, ale jeden medik odmítl dále nepokračovat v oživovaní a dvě injekce adrenalinu do srdce ho oživili. Těch pár minut "na druhé straně" ho inspirovaly k napsání písně ''"Kickstart My Heart''", která se umístila na 18. místě v žebříčku Mainstream U.S. chart a nacházela se na albu ''"Dr. Feelgood''". Jejich způsob života téměř rozbil skupinu dokud Doug Thaler a Doc McGhee nezasáhli, odmítli evropské turné a všechny členy poslali na rehabilitaci s výjimkou Micka, který už se z toho dostal.
 
Po "očistění" se Mötley Crüe dostali na vrchol vydáním pátého alba [[Dr. Feelgood]] v září roku [[1989]]. V říjnu toho roku se stal jejich jediným albem, které se umístilo na první příčce a svou pozici si udrželo 109 týdnů.