Kanonické právo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Otto
+v
Řádek 1:
'''Kanonické právo''' je [[náboženské právo]] [[katolictví|katolických]], [[pravoslaví|pravoslavných]] a [[anglikánství|anglikánských]] [[církev|církví]], které jsou jeho tvůrkyněmi. Zásadním předpokladem tohoto práva je, že nesmí nijak narušovat [[božské právo]], které je častěji a přesněji označováno [[latina|latinsky]] jako ‘‘ius divinum‘‘. Srozumitelněji lze říci, že se jedná o soubor pravidel ([[kánon]]ů) platných v určité křesťanské (katolické, pravoslavné či anglikánské) církvi.
 
Toto právo má za sebou velmi dlouhou historii, za jejíž počátek lze označit vznik [[křesťanství]]. Během této historie došlo k několika církevním rozkolům, změnám principů v nahlížení na toto právo. Změnami procházelo nejen toto právo, ale i celá společnost a tak se měnil i vztah jednotlivých „státních“ práv k tomuto celku. Neinformovanou veřejností bývá toto právo spojováno s něčím nemoderním a s něčím co je již překonané, často bývá dáváno do souvislostí s [[mučení]]m resp. [[tortura|torturou]], atp. Tato kritika však bývá založena na neznalosti a často nezohledňuje skutečný vývoj nejen tohoto práva, ale i ostatních právních systémů. Právě z tohoto práva totiž pochází řada myšlenek, které později pronikly do jiných právních systémů (např. vydávání zločinců). Na některých vývojových stupních, respektive na některých pasážích tohoto práva je silně patrné ovlivnění [[římské právo|římským právem]]. Po celou svoji historii se toto právo pohybuje mezi právními a [[teologie|teologickými]] potřebami. Odborníkovi zabývajícímu se kanonickým právem se říká ''kanonista''.
 
Za časů [[Komunistický režim v Československu|komunistické totality]] nebylo v Československu možné kanonické právo jakožto obor studovat.<ref>http://www.apha.cz/vyznam-metropolitniho-cirkevniho-soudu-zrizeny-kardinalem-vlkem/</ref> V Česku to není možné dosud<ref>http://www.apha.cz/vyznam-metropolitniho-cirkevniho-soudu-zrizeny-kardinalem-vlkem/</ref> (dílčí předměty však lze studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze),<ref>Srov. [http://spcp.prf.cuni.cz/vyuka/vyuka.htm VÝUKA OBORŮ CÍRKEVNÍHO A KONFESNÍHO PRÁVA (letní semestr akademického roku 2012/2013])</ref> na Slovensku je tento obor nově (2013) otevřen na [[Katolická univerzita v Ružomberku|Katolické univerzitě v Ružomberku]].<ref>http://www.ku.sk/ouniverzite/spravy/66847-ku-bude-ponuka-tudium-prava-a-kanonickeho-prava.html</ref> Univerzita získala akreditaci pro programy bakalář, magistr i Ph.D.<ref>http://www.ku.sk/ouniverzite/spravy/66847-ku-bude-ponuka-tudium-prava-a-kanonickeho-prava.html</ref>
 
== Historie ==
Řádek 36 ⟶ 38:
Dalším rozdílem, který je na první pohled patrný je zásadní předpoklad dobrovolného dodržování tohoto práva. To je způsobeno tím, že člověk je účastníkem těchto právních vztahů dobrovolně a tedy se od něj očekává i jeho plnění.
 
Co se klasického chování práva týče, tak toto právo má prostor pro široké spektrum výjimek, odpuštění, či za určitých podmínek prominutí trestu. Nejvyšším trestem, který lze na základě kanonického práva udělit, je [[exkomunikace]].
 
== Odkazy ==
{{Otto|Kanonický}}
=== Reference ===
<references />
* Antonín Hrdina, Texty ke studiu kanonického práva, Plzeň 1998 ISBN 80-7082-419-0
* Antonín Hrdina, Kanonické právo, Praha 2002 ISBN 80-86432-26-2