Rumunsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dag13 (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 69:
[[Soubor:Romania territory during 20th century.gif|upright=1.25|left|thumb|Územní vývoj nezávislého Rumunska. Fialovou barvou [[Rumunské království]] 1881–1918; [[Velké Rumunsko|Velkému Rumunsku]] (1918–1940) náležela veškerá vyznačená území; v červených hranicích současné Rumunsko.]]
 
Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] Rumunsko bojovalo po boku [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Rumuni přišli za [[druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]] o severní Sedmihradsko, které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku. Roku 1940 okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl v tedhejšítehdejší době největší vliv [[maršál]] [[Ion Antonescu]]. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. V roce 1947 byl král nucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického [[východní blok|východního bloku]]. Zahájily se rozsáhlé projekty na [[industrializace|industrializaci]] chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. [[Francie]]). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj atomové energetiky, výstavba vodních kanálů, či přehrada Železná vrata na [[Dunaj]]i. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kam patřilo víceméně až do konce 80. let. Rumunsko bylo také jednou ze zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry nezávislou politiku. Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, jakými byla například [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] v roce 1968 nebo bojkot olympijských her v [[Los Angeles]] v roce [[1984]]. [[Diktatura|Diktátor]] [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceauşescu]], který zemi po léta vládl tvrdou rukou, byl svržen v roce [[1989]], odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou.
 
Nově nabytá svoboda rumunskému lidu otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba dvoumilionovou [[Maďaři|maďarskou]] menšinou, cesta k Evropě ale také i ekonomická situace. Rumunsko se propadlo velmi rychle do problémů ve všech těchto oblastech. Začaly národnostní nepokoje, měna se destabilizovala a mnohé země střední Evropy se k integrované části kontinentu přibližovaly stále rychleji. Mnohé oblasti Rumunska však stále připomínaly oblasti z jiného století, než přelomu 20. a 21. Teprve až postupnými změnami v průběhu let se podařilo zajistit i Rumunsku cestu vpřed. Roku [[2004]] vstoupila země do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a roku [[2007]] společně s [[Bulharsko|Bulharskem]] do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Nyní tak patří k nejchudším zemím "sedmadvacítky" a je proto významným příjemcem mnohých rozvojových plánů.