Plichta ze Žerotína: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Palu přesunul stránku Plichta ze Žirotína na Plichta ze Žerotína s výměnou přesměrování: zpět na původní název článku |
zpět Žerotín |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
'''Plichta ze
== Život ==
Plichta proslul zejména jako [[Rytířský turnaj|turnajový rytíř]], jehož věhlas dosáhl až do [[Anglie]]. Bylo to údajně právě jeho umění na kolbištích ve [[Francie|Francii]], co učarovalo mladého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], který ho prý díky tomu přijal do své osobní družiny, což ovšem nelze doložit fakty a jedná se pravděpodobně o smyšlenku. Nicméně pravdou zůstává, že mladý Plichta se účastnil bojů s [[Habsburkové|Habsburky]], kteří si po vymření královské větve [[Přemyslovci|Přemyslovců]] činili nárok na českou korunu. Jeho boj byl zaznamenán v [[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]]:
{{Citát|[[Jindřich Korutanský|Jindřich z Korutan]] pak českou zemi řídil… To [[Albrecht I. Habsburský|římskému králi]] dobře poslouží, až před [[Kutná Hora|Kutnou Horou]] vojsko rozloží. Plichta ze
Dalimil dále zmiňuje, že roku 1316 Plichta opustil Čechy a společně se svým bratrem [[Jaroslav ze
{{Citát|Rok tisící tří stý šestnáctý byl právě… V těch letech nám také pověst připomíná statečného muže Plichtu ze
=== Bitva u Mūhldorfu ===
V [[Bitva u Mūhldorfu|bitvě na rakousko-bavorském pomezí]] se utkala vojska [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Habsburského]], řečeného Sličný, a [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]] z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v boji se mělo rozhodnout o tom, který z obou rivalů bude králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], protože v té době si na korunu činili nárok oba. Fridrich Habsburský shromažďoval své vojsko nedaleko vesničky [[Mühldorf]] na levém břehu řeky [[Inn]]. Kromě rytířů a ozbrojenců z alpských zemí mohl počítat i s podporou uherského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta]], který mu poskytl pětitisícovou posilu, jíž dominovala obávaná [[Kumáni|kumánská jízda]]. I přesto měl Ludvík Bavorský početní převahu. Jádro jeho vojska tvořily oddíly českého krále Jana, dále se k vojsku přidali dolnobavorský vévoda Jindřich, strýc Jana Lucemburského [[Balduin Lucemburský|Balduin]], slezský kníže [[Bernard Svídnický]] či norimberský purkrabí [[Fridrich IV. Hohenzollernský|Fridrich Hohenzollernský]].
Armáda se shromáždila u [[Pasov]]a a vyrazila k ležení habsburských sil. V tu chvíli už velitelé měli zprávy o tom, že Fridrichův bratr [[Leopold I. Habsburský|Leopold]] sbírá ve [[Švábsko|Švábsku]] vojsko a je pouhých pár dnů pochodu od Mühldorfu. Za této situace měl Ludvík Bavorský na výběr ze dvou možností: buď svést co nejrychleji bitvu ještě před Leopoldovým příchodem, aneb ustoupit. On sám se klonil spíše k druhé variantě, ale nakonec podlehl tlaku svých velitelů v čele s králem Janem. Zbývalo tedy donutit Fridricha Habsburského, aby sešikoval své muže a postavil se Bavorovu vojsku. Ten pochopitelně otálel, protože i on věděl, že se jeho bratr blíží a jako zkušený voják věděl, že při současném rozložení sil je výsledek bitvy značně nejistý. A právě v tu chvíli vstupuje na scénu Plichta ze
Bitva se odehrála na louce nazývané Gickel nedaleko vesnice [[Erharting]]. Nevíme přesně, jak početné byly obě armády, ale je známo, že na straně Ludvíka Bavora bojovalo asi 1800 rytířů, zatímco na straně Fridricha Habsburského o 400 méně. Jinak se soudobé prameny liší. Kupříkladu jedna z německých kronik hovoří o 30 000 pěšácích na straně Bavora a jeho spojenců, zatímco [[Zbraslavská kronika]] uvádí 4000. Nicméně všechny kroniky se shodují na mírné převaze Ludvíkova vojska. Bitva začala hned po ranní bohoslužbě. První útok vedl král Jan Lucemburský v čele české šlechty a hned napoprvé se mu podařilo prorazit nepřátelské řady. Vzápětí se ale české oddíly musely stáhnout, protože Habsburští zkonsolidovali své řady a hrozilo obklíčení. Navíc pod králem padl kůň. Bitva pak probíhala neobyčejně krutým způsobem, navíc byla bitva velmi dlouhá. Bojovat se začalo za brzkého svítání a v poledne stále nebylo jasné, ke komu se přikloní štěstí. Vše nakonec rozhodl manévr Fridricha Hohenzollernského, který zaútočil s útvarem čerstvých rytířů. Ke své smůle si je Fridrich spletl s posilami svého bratra a nevydal rozkaz k jejich zastavení. Když si svůj omyl uvědomil, bylo již pozdě. Kumáni jeho chování naopak pochopili jako zradu, zabili své rakouské velitele a začali z bojiště prchat. V nastalém zmatku byla velká část Fridrichova vojska pobita a on sám s dalším bratrem [[Jindřich Habsburský|Jindřichem]] padl do zajetí. Na bojišti zůstalo přes tisíc mrtvých a na tři tisíce zabitých koní.
Plichta ze
== Literatura ==
Řádek 26:
* [http://www.toulkypocechach.com/zerotin.php Žerotín – zřícenina]
* [http://www.valka.cz/clanek_1151.html Král válečník]
* [http://www.mikroregion-perucko.cz/zerotin/gs-1021/p1=68 Obec
{{Portály|Středověk}}
|