Fantomová končetina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.27b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souvisejících článků dle WP:VAS (data od Wikipedista:Matěj Suchánek), kosmetické změny za použití AWB
Řádek 11:
}}</ref> Fantomové pocity má po [[Amputace|amputaci]] přibližně 60–80 % jedinců. Většinou jde o pocity bolestivé.<ref name="Sherman">{{cite journal | author = Sherman, R. A., Sherman, C.J. & Parker, L. |year=1984 |title=Chronic phantom and stump pain among American veterans: Results of a survey |journal=Pain |volume=18 |pages=83–95 |doi=}}</ref> Fantomové pocity mohou také nastat po odstranění jiných částí těla, než jsou končetiny – např. po amputaci prsu, extrakci zubu (fantomová bolest zubu) nebo odstranění oka (syndrom fantomového oka). Chybějící končetiny se často zdají kratší a někdy také jako by byly v jakoby pokřivené a bolestivé pozici. Bolest někdy zhoršuje stres, úzkost, a změny počasí. Bolest fantomové končetiny je většinou jen občasná, přičemž četnost a intenzita útoků obvykle s časem klesá.<ref>{{cite book | author =Nikolajsen, L. & Jensen, T. S. |year = 2006 |editors= McMahon S, Koltzenburg M | title = Wall & Melzack's Textbook of Pain |pages=961–971 |edition=5th |publisher=Elsevier |isbn=}}</ref>
 
I když ne každá fantomová končetina je bolestivá, pacienti někdy mají pocit, že s ní gestikulují, cítí v ní mravenčení a dokonce se s ní pokoušejí uchopit předměty. Ramachandran and Blakeslee popisují, že u některých lidí reprezentace končetiny neodpovídá tomu, jaká by končetina být měla. Jedna pacientka například udává, že její fantomová ruka je asi „o 15 centimetrů kratší“.<ref name="RamachandranBlakeslee1998">< /ref>
 
Něco trochu jiného je fantomová bolest. Tu mohou zažívat i lidé, kteří se narodili bez končetin a lidé [[Ochrnutí|ochrnulí]].<ref>{{cite journal | author =Saadah, E. S. & Melzack, R. |year=1994 |title=Phantom limb experiences in congenital limb-deficient adults |journal=Cortex |volume=30 |issue=3 |pages=479–485 |doi=}}</ref> Obvykle ji způsobují [[nerv|nervy]]y, které by jinak inervovaly chybějící končetinu. Někteří lidé popisují fantomovou bolest jako pálivou, zatímco jiní mluví o pocitech tepla, chladu, svrbění, píchání, tlaku nebo brnění.<ref name="RamachandranHirstein1998">< /ref><ref name="RamachandranBlakeslee1998">{{cite book |author =Ramachandran, V. S. & Blakeslee, S. |year=1998 |title=Phantoms in the Brain: Probing the Mysteries of the Human Mind |publisher=William Morrow & Company |isbn=0-688-15247-3}}</ref>
 
== Neurologický základ ==
Řádek 19:
[[Soubor:Sensory Homunculus.png|thumb|right|200px|Senzorický a motorický homunkulus. Pro vysvětlení původu fantomových končetin je klíčové, že v něm sousedí reprezentace obličeje s reprezentací paže.]]
 
Donedávna převažující teorie považovaly za příčinu fantomových končetin podráždění nervových zakončení (neuromů) v místě amputace. Po amputaci zůstane na pahýlu končetiny mnoho přerušených nervových zakončení. Ty se mohou zanítit. Uvažovalo se, že by mohly vysílat nestandardní signály, které by mozek interpretoval jako je bolest. Léčba založená na takových teoriích však většinou selhávala. V extrémních případech provedli chirurgové druhou amputaci, zkracujíce pahýl v naději, že odstranění zanícených nervových zakončení přinese pacientovi dočasnou úlevu od fantomové bolesti. Bolesti se však naopak zvýšily. Mnoho pacientů po takové operaci cítilo jak původní fantomovou končetinu, tak nový fantomový pahýl, který byl též bolestivý.<ref name="RamachandranBlakeslee1998">< /ref> Někdy chirurgové dokonce odřízli smyslové nervy vedoucí do míchy nebo, v extrémních případech, dokonce odstranili část talamu, která přijímá smyslové vjemy z těla.<ref name="RamachandranHirstein1998">< /ref>
 
Na konci 80. let usoudil Ronald Melzack, že teorie periferních neuromů nemůže být správná. Ve své studii, „Fantomové končetiny, já a mozek“<ref>Canadian Psychology, 1989, 30:1{\[http://www.psych.mcgill.ca/perpg/fac/melzack/phantom_limbs.pdf]</ref> z roku 1989 navrhl teorii neuromatrice (neuromatrix). Podle Melzacka je zkušenost těla tvořena širokou síti propojených struktur neuronů. V roce 1991 prokázal Tim Pons a jeho kolegové z National Institutes of Health, že po ztrátě přísunu smyslových informací dojde v primárním somatosenzorickém kortexu k podstatné reorganizaci.<ref name="Pons1991">{{cite journal | author = Pons TP, Garraghty PE, Ommaya AK, Kaas JH, Taub E, Mishkin M. | year = 1991 | title = Massive cortical reorganization after sensory deafferentation in adult macaques. | journal = [[Science]] | volume = 252 | issue = 5014 | pages = 1857–1860 | pmid = 1843843 | doi=10.1126/science.1843843}}</ref> Když se o jejich výsledcích doslechl Vilayanur S. Ramachandran, přišel s teorií, že pocit fantomové končetiny by mohl být důsledkem této reorganizace somatosenzorického kortexu, který je umístěn v gyrus postcentralis, a který zpracovává vstup z těla a končetin.<ref name="RamachandranHirstein1998">< /ref><ref name="RamachandranBlakeslee1998">< /ref> Ramachandranův tým demonstroval tuto teorii experimentem, při kterém hlazení různých části obličeje bylo vnímáno jako dotek na různých částech chybějící končetiny.<ref name="Ramachandran1992">{{cite journal | author = Ramachandran, V. S., Rogers-Ramachandran, D. C. & Stewart, M. |year=1992 |title=Perceptual correlates of massive cortical reorganization |url=http://psy.ucsd.edu/chip/pdf/Perceptual_Correlates_Science.pdf |journal=[[Science]] |volume=258 |issue=5085 |pages=1159–1160 | pmid = 1439826|doi= 10.1126/science.1439826 }}</ref>
 
Podle Ramachandrana bylo vnímání dotyku na různých částech fantomové končetiny percepčním korelátem reorganizace mozkové kůry. Nicméně výzkum, který v roce 1995 publikoval Flor a kol., ukázal, že je to bolest, a ne pocity, co percepčně odpovídá kortikální reorganizaci.<ref>Flor H, Elbert T, Knecht S, Wienbruch C, Pantev C, Birbaumer N, Phantom-limb pain as a perceptual correlate of cortical reorganization following arm amputation. Nature 1995; 375: 482–484.</ref> V roce 1996 publikoval Knecht a kol. analýzu Ramachandrany teorie. Jejím závěrem bylo, že neexistuje topografický vztah mezi uvedenými pocity a kortikální reorganizací primárních oblastí kortexu.<ref>Knecht, S, Henningsen, H, Elbert, T,Flor, H, Hohling, C, Pantev, C,Taub, E, Reorganizational and perceptional changes after amputation, Brain,1996,119,1213-1219 [http://brain.oxfordjournals.org/content/119/4/1213.full. pdf+html]</ref> Jejich poslední publikovaný výzkum pak naznačuje, že nebolestivé pocity se pojí s širokou sítí neuronů mimo primární oblasti mozkové kůry.<ref>Handbook of Neuropsychology: Plasticity and rehabilitation, Jordan Grafman, Chapter 9, page 187</ref>
Řádek 31:
V roce 2012 publikovali V. S. Ramachandran a Paul McGeoch případ 57leté ženy (označené iniciály RN), která se narodila s deformovanou pravou rukou skládající se z pouhých tří prstů a rudimentárního palce. Po autonehodě v 18 letech jí deformovanou ruku amputovali, po čemž následovaly pocity fantomové ruky. Fantomová ruka byla pociťována se všemi pěti prsty, ač některé z nich byly zkrácené. 35 let po nehodě začala ženu její fantomová ruka nesnesitelně bolet. McGeoch a Ramachandran začali RN léčit metodou vizuální zpětné vazby pomocí své zrcadlové krabice. RN ji užívala po dobu 30 minut denně. Odraz její zdravé levé ruky byl promítán na místo, kde cítila fantomovou pravou ruku. Po dvou týdnech se naučila fiktivními prsty hýbat a bolest ustala. Klíčové je, že všech pět fantomových prstů nyní pociťuje jako mající normální délku. Podle Ramachandrana a McGeocha tento případ dokazuje, že v mozku je vrozená (pevně zakódovaná) šablona pro plně vyvinutou ruku.<ref>McGeoch, P., and Ramachandran, V., (2012), ''The appearance of new phantom fingers post-amputation in a phocomelus'', Neurocase, 18 (2), 95-97.</ref>
 
V roce 2012 byl proveden experiment, který prokázal, že pohyby fantomových končetin jsou „skutečné“ pohyby, protože při nich dochází k aktivaci motorických center v mozku. Pacienti mohou rovněž imaginárně pohybovat svými stínovými končetinami, tyto pohyby nicméně nevedou k pocitu, že fantomová končetina změnila pozici. Tento výzkum naznačuje, že když lékaři užívají motorický výcvik, aby ulevili pacientům od bolesti, musí rozlišovat mezi imaginárními a skutečnými pohyby fantomové končetiny.<ref>The moving phantom. Motor execution or motor imagery?, Lorimer Moseley, Body in Mind blog site, July 20,2012 [http://bodyinmind.org/imagined-and-actual-movement-of-phantom-limb/]</ref>
 
== Fantomová bolest končetin ==
Řádek 61:
}}</ref>
 
Jednou z možností, která získala velkou pozornost veřejnosti, je zrcadlová krabice, kterou vyvinul Vilayanur Ramachandran a kolegové.<ref name="Ramachandran1995">{{cite journal | author = Ramachandran, V. S., Rogers-Ramachandran, D. C., Cobb, S. |year=1995 |title=Touching the phantom |journal=[[Nature]] |volume=377 |pages=489–490 | pmid = 7566144 |doi=10.1038/377489a0 |issue=6549}}</ref> <ref name="Ramachandran1996">{{cite journal | author = Ramachandran, V. S., Rogers-Ramachandran, D. C. |year=1996 |title=Synaesthesia in phantom limbs induced with mirrors |url= http://psy.ucsd.edu/chip/pdf/Synsth_Phant_Lmb_P_Roy_Soc.pdf |journal=Proceedings of the Royal Society of London |volume=263 |issue=1369 |pages=377–386 | pmid = 8637922 |doi=10.1098/rspb.1996.0058}}</ref> Díky použití umělé vizuální zpětné vazby dává pacientovi možnost „přesunout“ fantomový úd a vyprostit jej z potenciálně bolestivých poloh. Opakovaný výcvik vedl u některých pacientů k dlouhodobému zlepšení a v jednom výjimečném případě dokonce k úplnému odstranění fantomové končetiny mezi rukou a ramenem (takže fantomová ruka vyrůstala z ramene).
 
Stupňovaná motorická imaginace (která může zahrnovat zrcadlovou terapii) a výcvik senzorického rozlišování se v poslední době zdají být slibnými léčebnými nástroji při řešení patologické bolesti. Lorimer Mosely, který metodu stupňované motorické imaginace vyvinul, však vybízí ke zdrženlivosti: „Přestože přibývá důkazů, že metody léčby, jako je motorická imaginace a výcvik senzorického rozlišování se v poslední době zdají být slibnými léčebnými nástroji při řešení patologické bolesti, potřebujeme další studie, které potvrdí dosavadní výsledky a osvětlí mechanismy, které za nimi stojí.“<ref>[http://www.reuters.com/article/2007/01/12/us-motor-imagery-idUSMCC27980720070112 Reuters Health, U.S. Edition, Jan. 12 2007]</ref>
 
== VizSouvisející téžčlánky ==
 
* [[Neuroplaticita]]