Sergej Kosorotov: Porovnání verzí

Do sovětské reprezetance se prosadil až v 24 letech. Byl prototypem vysokého, urostlého, silove velmi dobře disponovaného zápasníka. Měl pokračovat v úspěších s kariérou ločícího se [[Grigorij Veričev|Veričeva]], jenže si pro to nechtěně vybral politickosportovní komplikovanou dobu. Kdo netrénoval v Rusku měl k nominaci na velký podnik stíženou cestu a to se mu stalo osudným. Kosorotov se jako Rus podle tohoto nově zavedeného trendu stal první velbou trenérů pro [[Letní olympijské hry 1992|olympijské hry v Barceloně]] v roce [[1992]]. Jako mistr světa z loňského roku [[1991]] jí byl hoden. Jenže o hry na poslední chvíly přišel a bral to jako velkou křivdu. [[Gruzie|Gruzínská]] strana totiž dala požadavek k olympijskému výboru [[Společenství nezávislých států|SNS]], aby jim bylo umožněno poslat, v jejich pomalu národním sportu, alespoň jednoho zástupce na olympijské hry. Výkonnost na to mělo několik gruzínských judistů. Volba padla na [[Davit Chachaleišvili|Chachaleišviliho]], který zápasil v těžkých vahách a jako hlavní argument se uvedl fakt, že s Kosorotovem měl pozitivní zápasovou bilanci. Chachaleišvili dodržel daný slib a přivezl z olympijských her zlatou medaili a veškérá kritika rozhodnutí ho tam poslat se ukázala jako irelevantní.