Bourbonsko-parmská dynastie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 15 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q895187) |
m napřímení wikiodkazu |
||
Řádek 12:
* Hrabě z Bardi
* [[Velkovévoda lucemburský]]
| zakladatel =
| mýtický zakladatel=
| poslední vládce =[[Robert I., vévoda parmský|Robert I.]]
Řádek 18:
| konec vlády =9. června 1859
| současná hlava =[[Karel, vévoda parmský|Carlos]]
| větve rodu =
* [[Dynastie Bourbon-Parma]]
|}}
Řádek 28:
Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] možnost spravovat [[Vévodství Lucca]], v očekávání, že po smrti [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské]], jim opět připadne Parma, což se také roku [[1847]] stalo.
[[Karel II. Ludvík Parmský|Karel II. Ludvík]] po nelehkém vládnutí nakonec roku [[1849]] odstupuje a jeho nástupce [[Karel III. (Parma)|Karel III.]] je roku [[1854]] zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn, jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastoupen svou matkou [[Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská|Marií Luisou]]: [[Robert I. Parmský|Robert]] byl svržen revolucí v roce [[1859]], která přinesla také sjednocení Itálie. Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, [[Zita Bourbonsko-Parmská]], první bulharská královna [[Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská]], [[Felix Bourbonsko-Parmský]], princ [[Lucembursko|lucemburský]] (jehož potomstvo je dnes na [[Lucemburští velkovévodové|lucemburském]] trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. Poslední z nich, [[Xaver Bourbonsko-Parmský|Xaver I. Parmský]], se stal [[
==Podobné články==
|