Henry Bessemer: Porovnání verzí

[[Soubor:Henry Bessemer.jpg|thumb|Henry Bessemer (1813-1898)]]
'''Henry Bessemer''' ([[19. leden|19. ledna]] [[1813]] [[Charlton]] – [[15. březen|15. března]] [[1898]] [[Londýn]]) byl [[Anglie|anglický]] vynálezce, jehož vynálezy přispěly k velkému pokroku v průmyslu.

Henry Bessemer se narodil 19. ledna 1813 v Charltonu v Anglii. Jeho otec, ''Anthony Bessemer'', byl rovněž vynálezce (podílel se na vynalezenívýrobě prvního [[parní stroj|parního stroje]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]). BěhemPozději Henryhose dětstvíAnthony seBessemer rodinas odstěhovalarodinou odstěhoval do Paříže[[Paříž]]e, kde se právě chtěl jeho otec uplatnit jako vynálezce. Avšak [[Francouzská revoluce]] je brzy donutila se vrátit se zpět do Anglie.

To se ukázalo přiu vynálezujeho prvního velice dobře prodejného vynálezu „zlatého“ prášku (barvy), kdepři hlavníjehož přísadouvýrobě byl hlavní složkou [[bronz]]. Pro Bessemera to bylo finančně velmi výhodné, neboť jeho nová barva byla mnohem levnější. Když se pak v roce [[1837]] oženil, našel v manželčině bratru partnera ve výhodném podnikání. Najal dům v Londýně, v různých částech Anglie nechal vyrobit jednotlivé celky strojů, které smontoval a zařídil si vlastní výrobu. Celý proces držel v tajnosti 35 let a do budovy za celou tu dobu mělo přístup pouze 5 lidí.

PrvnímJedním z význačnějších vynálezů bylo nové [[razítko]]. Stávající označování vládních dokumentů a známek bylo totiž velmi neefektníneefektivní. Za tento vynález byl o rok později, v roce [[1879]], povýšen do knížecíhošlechtického stavu.

Bessemera však fascinovala technika (navrhl hydraulický lis pro lisování [[cukrová třtina|cukrové třtiny]], parní ventilátor do dolů atd.), surové [[železo]] a [[ocel]]. A tak, když britská vláda hledala někoho, kdo by byl schopen vyvinout pevnější ocel na výrobu kanonů[[dělo|děl]], obrátila se právě na Bessemera. Další události jsou pak klasickým příkladem toho, jak vojenský „impuls“ může ovlivnit technický vývoj. Základní Bessemerovou myšlenkou bylo zkujňování surového železa spalováním uhlíku[[uhlík]]u kyslíkem[[kyslík]]em. I kyžkdyž tato myšlenka nebyla nová, Bessemer ji dovedl velice vtipně prakticky realizovat. Upravil pec do charakteristického hruškovitého tvaru s děrovaným dnem, kterým dmýchal vzduch do roztaveného železa. Tím došlo ke spalování křemíku[[křemík]]u a manganu[[mangan]]u v surovém železe (obsah těchto prvků je pro tento proces podmínkou) a k zvýšení jeho teploty na úroveň potřebnou ke spalování nežádoucího uhlíku, jehož velká přítomnost činí ocel křehkou. Tento pochod byl později nazván [[besemerování]].

Jeho nespornou předností bylo to, že tento proces stál zlomek ceny stávajících pracných způsobů. Bessemerův vynález byl snad nejvýraznějším příspěvkem jednotlivce k [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]].