Pernštejnové: Porovnání verzí

K rokuUžití [[1285Predikát (titul)|predikátu]] „z Pernštejna“ je doloženo užitív roce [[Predikát (titul)|predikátu1285]], „zkdy Pernštejna“;se uvádí [[Štěpán z Pernštejna a Medlova]]. konecKonec [[13. století]] je uvažován jako přesídlení rodu na Pernštejn, kterýroku [[1292]] se staluvádí hlavnímdalší rodovýmpříslušník sídlemrodu (původně[[Filip jímz byl Zubštejn/Zubrštejn)Pernštejna]]. Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem ''Bärenstein'' („medvědí kámen“) – podhradím totiž protéká říčka Nedvědice (Medvědice). Poněmčené názvy byly ve středověku obvyklé.

Rodovým heslem Pernštejnů bylo ''Kdo vytrvá, vítězí''. Za erb přijali černou hlavu [[zubr]]a se zlatou houžví v nozdrách a na stříbrném poli;. neníErb známovychází z jakýchpověsti, důvodůkdy zrovnasi totoúdajný zvířeprapředek rodu Vaněk ochočil divokého [[zubr]]a, který předtím škodil lidem. Tomuto zubru prý provlékl nozdrami houžev a dovedl ho k markraběti. Za to byl pak odměněn hrady, vesnicemi, poli a lesy.

Z dob 13. a [[14. století]] není o Pernštejnech mnoho pramenů. Kromě [[Štěpán z Pernštejna a Medlova|Štěpána z Pernštejna a Medlova]], který se prvně uvádí roku [[1285]], je známou osobností [[Filip z Pernštejna]], který zastával významný úřad nejvyššího moravského komorníka. Rod se v této době rozrůstal a kromě hradu [[Pernštejn (hrad)|Pernštejna]] vlastnil v povodí [[Svratka|Svratky]] další hrady [[Aueršperk]], [[Pyšolec]] a [[Zubštejn]]. Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] se Pernštejnové stahují do ústraní, ztrácí části majetku a stává se z nich chudnoucí šlechta. Ovšem ne nadlouho, na pozadí sporů [[Václav IV.|Václava IV]]. a [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] Lucemburského (přelom 14. a 15. stol.) nastává doba pro obratné, až bezpáteřní politiky. A takovým zřejmě byl [[Vilém I. z Pernštejna|Vilém I.]] (†1427), jenž si střídavou podporou [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] a jeho bratra, markraběte [[Jošt Lucemburský|Jošta]], postupně budoval politickou kariéru. Stal se dokonce členem užší markraběcí rady, měl tedy přístup k důvěrným jednáním. Jošt se v době zajetí Václava IV. stal správcem [[České království|Českého království]]. Na Moravě potřeboval pevné zázemí, Vilém byl tedy v letech [[1398]]/[[1399|99]] pověřen úřadem [[purkrabí]]ho ve [[Znojmo|Znojmě]], posléze i [[moravský hejtman|moravského hejtmana]] (nejvyšší šlechtický post na Moravě). Mezi lety [[1408]]/[[1409|09]] zastává funkci nejvyššího [[komorník (královský úředník)|komorníka]] soudu zemského v [[Brno|Brně]]. Léta 1417–1420 jsou spojena s působením v [[Olomouc]]i, z Viléma se stal komorník zemského soudu.