Nejvyšší správní soud Československa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění odkazu
m snad o trochu méně zmatený úvod
Řádek 1:
'''Nejvyšší správní soud Československa''' byl v letech 1918–1952 hlavní článek jednoinstančního [[Správní soudnictví|správního soudnictví]] v Československu. Byl zřízen v [[Praha|Praze]] zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil iNavazoval vna doběrakouský [[ProtektorátSprávní Čechysoudní dvůr]] a Morava|Protektorátujeho Čechyprvním aprezidentem Morava]]. Zabyl [[PrvníFerdinand republika|první republikyPantůček]]. sídlilSoud spolufungoval s [[Ministerstvourčitými spravedlnostizměnami České republiky|ministerstvemdo spravedlnosti]]roku 1952 (Nejvyššípůsobil soud sídlili v době [[BrnoProtektorát Čechy a Morava|BrněProtektorátu Čechy a Morava]]) va Prazeod vroku budově1953 bývalév kadetkypoúnorovém naČeskoslovensku Mariánskýchpovinnosti hradbáchsprávního 2.soudnictví Navazoval na rakouskýpřevzala [[SprávníProkuratura soudnív dvůr]]Československu|nově azřizovaná jeho prvním prezidentem byl [[Ferdinand Pantůčekprokuratura]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdeňka
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Janák
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Dobeš
| jméno3 = Jan
| odkaz na autora3 =
| titul = Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost
| url =
| vydavatel = NLN
| místo = Praha
| rok = 2007
| strany = 461
| isbn = 978-80-7106-906-5
| jazyk =
}}</ref> Za [[První republika|první republiky]] sídlil spolu s [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|ministerstvem spravedlnosti]] (Nejvyšší soud sídlil v [[Brno|Brně]]) v Praze v budově bývalé kadetky na Mariánských hradbách 2.
 
Československý [[Nejvyšší správní soud]] (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik [[Emil Hácha]] ([[1925]]–[[1938]]), získal vysoké renomé a jeho [[Judikát|judikatura]], která byla publikována v tzv. ''[[Josef V. Bohuslav|Bohuslavově]] sbírce'' (1918–1948) ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Prvorepublikový Nejvyšší správní soud na druhou stranu trpěl chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17&nbsp;431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce [[1937]].
 
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v [[Bratislava|Bratislavě]] vznikl [[Nejvyšší správní soud Slovenské republiky]], který dočasně v roce 1944 sídlil v [[Piešťany|Piešťanech]] a který pokračoval v samostatné existenci i po konci války. V prvních letech po válce Nejvyšší správní soud vzdoroval neustále sílící nátlakové atmosféře a zachoval si v rámci své rozhodovací činnosti jistou míru nezávislosti, když například zamítl pro nezákonnost znárodnění čokoládovny [[Orion (čokoládovna)|Orion]] v Praze-Modřanech nebo zrušil rozpuštění [[Selská jízda|Selské jízdy]] v Nechanicích. Vedle pražského Nejvyššího správního soudu působil jako orgán slovenské autonomie '''Nejvyšší správní soud v Bratislavě''', který posuzoval právnost aktů slovenských autonomních orgánů. Roku [[1949]] na podkladě § 137 Ústavy Československé republiky č. 150/1948 Sb. a zákona č. 166/1949 Sb., o sídle správního soudu, byly oba soudy spojeny v Bratislavě pod názvem '''Správní soud''', jehož činnost trvala až do roku 1952. Správní soudnictví bylo zrušeno k [[1. leden|1. lednu]] [[1953]] zákonem č. 65/1952 Sb., o prokuratuře. Stížnosti, o nichž Správní soud do svého zániku nerozhodl, zůstaly nerozhodnuty. Správní soudnictví se postupně stalo součástí obecných soudů v čele se správním [[kolegium (soud)|kolegiem]] [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu]].
Řádek 10 ⟶ 28:
* [[Nejvyšší správní soud]]
* [[Nejvyšší správní soud České republiky]]
 
== Reference ==
<references />
 
[[Kategorie:Soudy v Československu]]