První vatikánský koncil: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Řím X Vatikán
Řádek 27:
 
== Začátek koncilu a jednací řád ==
[[29. červen|29. června]] [[1868]] vydal papež svolávací bulu ''[[Aeterni patris (bula)|Aeterni patris]]'', která zahájení koncilu určovala na [[8. prosinec]] [[1869]], místem jednání se stal [[Bazilika svatého Petra|chrám sv. Petra vve ŘíměVatikánu]]. Proto také označení „vatikánský koncil“ (později s určením ''první''). Ostatní koncily v Římě probíhaly v [[Lateránská bazilika|Lateránské bazilice]] a připojeném paláci. Na rozdíl od [[tridentský koncil|tridentského koncilu]] nebyli pozváni světští panovníci. Ti křesťanští byli pouze vyzváni, aby pomáhali zdárnému průběhu.
 
Aby se předešlo problémům, které nastaly na koncilu tridentském, kde se stanovení programu a propracování předmětů jednání nechávalo až na koncil samotný, což vedlo k nebezpečným průtahům, udělaly se před prvním vatikánským koncilem tyto práce již předem. Přípravy na koncil trvající již několik let byly velmi pečlivé. Jednací řád byl vydán 27. listopadu 1869. Právo předložit vypracovaná schémata ke koncilnímu projednávání dle něj příslušel výhradně papeži, který byl hlavou koncilu. Pro valná shromáždění a slavnostní zasedání byl stanoven zasedací pořádek. Předem bylo též zřízeno pět komisí, které měly vypracovat dogmatické předlohy. Jednalo se o komisi víry, pro církevní disciplinu, pro řehole, komisi pro východní církve a misie a konečně církevněpolitickou komisi. Každá měla kolem 20 členů. Kromě toho byly jmenovány čtyři stále deputace, každá o 24 členech, které měly sloužit k formulování budoucích koncilních dekretů shrnujících výsledky koncilních jednání.