Dominik Čipera: Porovnání verzí

'''Dominik Čipera''' ([[3. srpen|3. srpna]] [[1893]] [[Praha]] – [[3. září]] [[1963]] [[Trenton]], [[Kanada]]) byl českolsovenský politik, [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministr veřejných prací]], starosta [[Zlín]]a, člen správní rady koncernu [[Baťa]] a. s., [[Čestné občanství|čestný občan]] města [[Zlín]]a.

NarozenNadil se v&nbsp;Praze 2, Kateřinské ulici číslo 496. Jako dítě navštěvoval školu u&nbsp;sv. Štěpána, c. k. českou reálku v&nbsp;Praze na Novém městě, později [[Českoslovanská obchodní akademie|Českoslovanskou obchodní akademii]] v&nbsp;pražské Resslově ulici.<ref name="cipera283">{{Citace monografie | příjmení = Čipera | jméno = Dominik | titul = Ve službách práce a lidu | vydavatel = Tisk | místo = Zlín | rok = 1944 | strany = 283 | poznámka = [dále jen Čipera (1944)]}}</ref> Po studiích pracoval jako bankovní úředník v&nbsp;polském [[Krakov]]uě v&nbsp;tamější filiálce [[Pražská úvěrní banka|Pražské úvěrní banky]], kde se seznámil s&nbsp;budoucí ženou Boženou Klausovou, nevlastní neteří [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]]. Sňatek se konal v&nbsp;chrámu sv. Štěpána v&nbsp;[[Krakov]]ě.<ref name="cipera284">Čipera (1944). s. 284. </ref> S&nbsp;manželkou měl dva syny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novák | jméno = Pavel | titul = 10+1 baťovských vil | vydání = 1 | vydavatel = Pavel Novák | místo = Zlín | rok = 2000 | počet stran = 120 | strany = 95 | poznámka = [dále jen Novák (2000)]}}</ref>

Počátkem čtyřicátých let si nechal Čipera od arch. [[Vladimír Karfík|Vladimíra Karfíka]] postavit na zlínském Burešově [[Vila|vilu]] ve stylu anglického venkovského sídla.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novák | jméno = Pavel | titul = Zlínská architektura: 1900–1950 | vydavatel = POZIMOS | místo = Zlín | rok = 2008 | počet stran = 319 | strany = 56 | isbn = 978-80-254-3215-0}}</ref> Ještě před svým odchodem z&nbsp;Československa manželé věnovali vilu Podpůrnému fondu firmy, od té doby je zde [[dětský domov]].<ref name="deset-94">Novák (2000). s. 94.</ref>

Ještě před sňatkem je Čiperabyl Tomášem Baťou přijat do firmy [[Baťa]], kde se postupně vypracoval na jednoho z&nbsp;nejvyšších představitelů společnosti. Po vzniku akciové společnosti [[Baťa]] ([[1931]]) se stal členem správní rady.<ref>Výpis z&nbsp;obchodního rejstříku krajského soudu v&nbsp;Uherském Hradišti ze dne 4. dubna 1940. </ref> Pro firmu [[Baťa]] bylo typické, že se oficiálně nepoužívala označení ředitel, pokud k&nbsp;tomu výjimečně došlo, bývá Čipera uváděn jako centrální ředitel Baťových závodů. I&nbsp;po tragické smrti Tomáše Bati patřil mezi nejbližší spolupracovníky Tomášova nevlastního bratra a nového šéfa [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]].

ČiperaPůsobil působilzde od roku [[1923]] také ve [[Zlín|zlínském]] městském zastupitelstvu, kde pomáhal při správě financí.<ref>Čipera (1944). s. 208–220, 290. </ref> Po tragické smrti Tomáše Bati byl v&nbsp;[[srpen|srpnu]] [[1932]] zvolen starostou Zlína, od roku [[1938]] starostou Velkého Zlína.<ref>Čipera (1944). s. 208–220, 286-287. </ref> Funkci vykonával do [[září]] [[1944]], kdy byl na základě vládního nařízení<ref>Vládní nařízení č. 51/1944 Sb. z. a n., o&nbsp;úřednické správě obcí, ve znění pozdějších předpisů. </ref> ustaven [[úřednický starosta]] [[Jaroslav Gela]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Karkošková | jméno = Alena | titul = Starostové, předsedové | periodikum = Zlínsko od minulosti k současnosti | rok = 1998 | ročník = 15 | typ ročníku = sv. | strany = 74}}</ref> Při osvobození Zlína, [[2. květen|2. května]] [[1945]], Čipera opět vystupoval jako [[starosta]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pospíšil | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Pospíšil (spisovatel) | titul = Hyeny | vydavatel = Lípa | místo = Vizovice | rok = 2002 | strany = 133 | isbn = 80-86093-67-0}}</ref>

Již od počátku svého působení ve funkci zlínského starosty Čipera hovořil o&nbsp;potřebě spolupráce obcí v&nbsp;regionu. Za jeho starostování vzniká ve Zlíně okresní úřad, je otevřeno [[Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť|reálné gymnázium]] nebo [[Studijní ústav ve Zlíně|Studijní ústav]].

K&nbsp;prvnímu prosinci 1938 jmenovalje [[prezident]] [[Emil Hácha]] Čiperujmenoval [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministrem veřejných prací]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Stenoprotokol z 125. schůze senátu Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské v Praze v úterý dne 13. prosince 1938: část 1 | periodikum = Národní shromáždění republiky Československé 1935–1938 Senát: Stenoprotokoly | datum vydání = 1938-12-13 | url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/stenprot/125schuz/s125001.htm}}</ref> Ministerskou funkci vykonával i&nbsp;posléze v&nbsp;[[Alois Eliáš|Eliášově]] vládě až do [[19. leden|19. ledna]] [[1942]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Vláda ČR | odkaz na autora = Vláda České republiky | titul = Vláda Aloise Eliáše (27.04.1939 - 19.01.1942) | url = http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1939-1945-protektorat-cechy-a-morava/alois-elias/prehled-ministru-24674/ | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2010-04-20}}</ref> Právě Čiperaon sám jako ministr veřejných prací inicioval, aby byla počátkem roku [[1939]] zahájena výstavba česko-slovenské [[dálnice]], kterou Čipera chtěl veřejnosti předat již v&nbsp;roce [[1943]].<ref>Čipera (1944). s. 287–288, 291-292. </ref> A&nbsp;nejen to, Čiperaangažoval se angažoval také ve vodohospodářské politice: splavnění [[Labe]] v&nbsp;trati [[Mělník]] − [[Kolín]], splavnění střední [[Vltava|Vltavy]] v&nbsp;trati [[Praha]] − [[Kamýk nad Vltavou|Kamýk]], dostavba přehrad na Vltavě u&nbsp;Štěchovic ([[Vodní nádrž Štěchovice]]) a na Svratce ([[Brněnská přehrada]]). ČiperaProsadil také prosadil zrušení [[Daň|daně]] z&nbsp;vodní síly.<ref>Vládní nařízení č. 70/1939 Sb. z. a n., kterým se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o&nbsp;dani z&nbsp;vodní síly.</ref>

ČiperaStal bylse druhým z&nbsp;nejvyšších představitelů koncernu [[Baťa]], který vykonával funkci ministra[[ministr]]a. Předtím to byl od září do prosince [[1938]] [[Hugo Vavrečka]] ([[ministr bez portfeje]]). Zpráva o&nbsp;jmenováníjeho Čiperyjmenování ministrem byla zveřejněna vev stejnýtýž den jako zpráva o&nbsp;dostavbě [[Baťův mrakodrap|zlínského mrakodrapu]] – správní budovy fy Baťa.<ref>{{Citace periodika | periodikum = Zlín | datum vydání = 1938-12-02 | ročník = 21 | číslo = 47 | issn = 1801-2965}}</ref>

Po nástupu zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] a zatčení premiéra [[Alois Eliáš|Aloise Eliáše]] se prezident [[Emil Hácha|Hácha]] obrátil na vládu, která měla přijmout novou linii pro jednání protektorátních orgánů s&nbsp;novým protektorem. Vzhledem ke skutečnostem, které předcházely zasedání vlády, hlasovala vláda také o&nbsp;tom, zda podá demisi. Pro odstoupení se vyjádřili [[Jaroslav Kratochvíl (politik)|Jaroslav Kratochvíl]], [[Mikuláš z Bubna-Litic]], [[Vladislav Klumpar]], [[Josef Kalfus]], proti demisi byli [[Jaroslav Krejčí]], [[Josef Ježek (ministr)|Josef Ježek]], [[Jan Kapras]] a [[Jindřich Kamenický]], Čipera se po delším váhání rozhodl vzdát hlasování.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pasák | jméno = Tomáš | titul = Emil Hácha: 1938-1945 | vydavatel = Rybka | místo = Praha | rok = 2007 | strany = 225-227 | isbn = 978-80-87067-04-8}}</ref> ČiperaDobře si totiž dobřeuvědomoval uvědomoval, že odstoupením vlády dojde pouze k&nbsp;vyklizení pozic pro kolaboranty, ačkoliv by [[demise vlády]] byla určitým symbolickým gestem. [[Vláda Aloise Eliáše|Eliášova vláda]] pak působila až do ledna, kdy byla vystřídána novou – [[Vláda Jaroslava Krejčího|Krejčího vládou]].

Po osvobození Československa byl nejprve formálně potvrzen ve funkci [[Zlín|zlínskéhozlín]]ského starosty, funkci vykonával až do nástupu předsedy [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]]. Zanedlouho jebyl zajištěn, uvězněn a postaven jako člen protektorátní vlády na základě dekretu presidentaprezidenta republiky před [[Národní soud]] a obviněn z&nbsp;[[kolaborace]] s&nbsp;nacisty.<ref>Dle ust. § 2 Dekretu presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu, ve znění pozdějších předpisů. [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb09-45.pdf Dostupné online.]</ref> Soud jej [[2. květen|2. května]] [[1947]] zprostil viny, neboť byla prokázána Čiperova podpora odboji a [[Slovenské národní povstání|Slovenskému národnímu povstání]].<ref name="HK">{{Citace periodika | příjmení = Kuslová | jméno = Hana | titul = Soumrak batismu ve Zlíně aneb Z osudů českých vedoucích představitelů firmy po 2. světové válce | periodikum = Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně | rok = 2005 | ročník = V | typ ročníku = roč. | číslo = 1-2 | typ čísla = č. | strany = 81-82 | issn = 0862-8548}}</ref> Krátce po soudním líčení se Čipera odstěhoval do [[Praha|Prahy]].

Na jaře [[1948]] [[Emigrace|emigroval]] do [[Kanada|Kanady]] a začal spolupracovat s&nbsp;[[Tomáš Baťa ml.|Tomášem Baťou mladším]] na rozvoji firmy [[Baťa Shoe]].<ref name="Bartoš">{{Citace monografie | příjmení = Bartoš | příjmení2 = Kovářová | příjmení3 = Trapl | jméno = Josef | jméno2 = Stanislava | jméno3 = Miloš | titul = Osobnosti českých dějin | vydavatel = ALDA | místo = Olomouc | rok = 1995 | kapitola = Čipera Dominik | strany = 51 | isbn = 80-85600-39-0}}</ref>

V&nbsp;prosinci 1948 je Čiperabyl společně s&nbsp;dalšími bývalými řediteli[[ředitel]]i koncernubývalého [[koncern]]u [[Baťa]] postaven před [[Mimořádnýmimořádný lidový soud]], který ho [[22. prosinec|22. prosince]] [[1948]] odsoudil k&nbsp;[[Trest odnětí svobody|trestu odnětí svobody]] v&nbsp;délce trvání patnácti let a ztrátě majetku.<ref name="HK" /> ČiperaVýkon výkon trestu[[trest]]u nenastoupil, neboť se již v&nbsp;té době zdržoval mimo území Československa.

Zemřel v&nbsp;Kanadě ve svých 70 letech roku [[1963]].