Igor Makarov: Porovnání verzí

Po olympijských hrách v Pekingu nadobro přešel do težké váhové kategorie. V roce [[2010]] se stal mistrem Evropy a na [[Letní olympijské hry 2012|olympijských hrách v Londýně]] v roce [[2012]] tak nemohl chybět. V olympijském turnaji předvedl velmi dobrý taktický výkon. V první zápase se utkal s jedním z favoritů na medaili s Egypťanem [[Islam El-Šehaby|Šehabym]], nad kterým získal dvě minuty před koncem zápasu vedení díky napomínání. První čtyry minuty se jinak nic velkého nestalo. Snad jen Šehabyho pokus o seoi-nage minutu a půl před koncem mohl být úspěšný. V závěrečné minutě Šehaby začal vážně útočit, ale Makarov ho kontroval za juko. V závěrečným sekundách Šehaby potvrzoval proč byl dlouhé měsíce světovou dvojkou za [[Teddy Riner|Rinerem]]. Jeho útok však přišel pozdě. Poslední pokus o zvrat zápasu 10s před koncem mu jen o vlas nevyšel (tai-otoši) resp. Makarov techniku zkušeně ustál. Ve druhém kole ho čekal další vysoce postavený, silnější pán v žebříčku Japonec [[Daiki Kamikawa]]. Dvě minuty před koncem nastoupil Makarov do techniky (ippon seoi-nage) Kamikawa se mu svezl po rameni na zem kde ho Makarov chytil do držení (osaekomi-waza). Japonci se však 19s podařilo ze sevření dostat, ale prohrával na juko. Zbývaly dvě minuty do konce, ale Kamikawa jako by neměl štávu. Až na náznak uči-maty pár sekund před koncem nic nepředvedl. Ve čtvrtfinále se utkal s Jihokorejcem [[Kim Song-min|Kimem]]. Utahaný, nezáživný zápas rozhodly napomínání. O jednu víc dostal Makarov a musel do oprav. V opravách si poradil s Kubáncem [[Óscar Braison|Braisonem]] a v boji o bronzovou medaili prohrál s Němcem [[Andreas Tölzer|TölzerTölzerem]]. Obsadil 5. místo.