Magdeburské právo: Porovnání verzí

'''Magdeburské právo''' označovalo typ [[Městské právo|městského práva]] vycházející z městského práva [[Magdeburk]]u, které mělo značný vliv na městské právo v severovýchodním Německu, Slezsku, Polsku, v severní části Čech a Moravy, Litvě, Bělorusku, Uhersku a na Ukrajině. V českých zemích představovalo magdeburské právo (severoněmecké) spolu s [[Norimberské právo|právem norimberským]] (jihoněmeckým) hlavní typ městského práva. Od 13. až do 17. století byla pro města magdeburského okruhu nejvyšší autorita právě magdeburský městský soud – možnost odvolávat se do zahraničí budilo nelibost, například města pod českou korunou měla možnost odvolat se od 14. století zakázanou (nejvyššími autoritami pak zůstaly [[Litoměřice]] pro česká a [[Olomouc]] pro moravská města). Jednotnost městského práva v příslušném obvodu se vztahovala na královská města stejně jako na poddanská města bez rozdílu.