Miroslav Pangrác: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 8:
 
* Mirkův talent rozpoznal učitel Mostecký, pořadatel školních malířských soutěží, které jeho žák s přehledem vyhrával, a díky vyhraným cenám, temperovým barvám a čtvrtkám, měl dostatek materiálu pro malování. Prvním vzorem se stává akademický malíř Alois Kalvoda a Mirek maluje podle pohlednic s jeho obrazy.
* Na půdě rodinného domu pořádá první výstavy, nejlepší díla vystavuje v oknech dílny svého otce, PagrácovaPangrácova pohřebního ústavu, a některé z obrázků i prodává.
* Roku 1941, po ukončení měšťanky, nastupuje do keramické dílny rakovnického sochaře Františka Nonfrieda, maluje ornamenty na hrnky a vázičky. Jeho dalším pracovním materiálem se stává hlína, začíná modelovat své první plastiky a portréty. Přesto, že jeho chuť a talent přerušuje v roce dvaačtyřicátém nucený nástup na důl Loužek, nedaleko Lužné na Rakovnicku, je v září přijat na keramickou školu v Bechyni a již zde se pro své zkušenosti stává uznávaným učněm. Němci ale roku 1944 školu zavírají a Mirek opět nastupuje do Nonfriedovy dílny.
* S koncem druhé světové války se Miroslav Pangrác chystá zdolat metu nejvyšší, akademii výtvarných umění v Praze. Na školu byl přijat, ze solidarity k nepřijatému kamarádovi Jiřímu Kodymovi ale nástup o jeden rok odkládá a společně se navrací do Bechyně, kde získává absolventské vysvědčení. Ke studiu na akademii nastupuje pod vedením profesorů Jana Laudy a Karla Pokorného (žáka Josefa Myslbeka). Studium úspěšně po pěti letech končí s vyprofilovaným směrem – láskou k českému realistickému umění a kumštýřskou poctivostí.
Řádek 30:
* Pionýrka (1951) (Lomnice nad Popelkou)
* Podobizna otce (1951) (Národní galerie v Praze)
* Národní umělkyně, herečka Otýlie Beníšková (1954) (Tylovo divadlo v Rakovníku, Divadlo na Vinohradech Praha)
* Král Jiří z Poděbrad (1954) (Obřadní síň Poděbrady)
* Lidická žena (1957-59) (Památník Terezín)