Verze z 13. 7. 2013, 16:13 editovat Hon-3s-T (diskuse \| příspěvky) 4 799 editací m odebrána Kategorie:1944; přidána Kategorie:Bitvy roku 1944 za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 8. 2013, 11:44 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 15: == Předcházející útoky == Do dubna roku 1944 se podařilo [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] v rámci [[Leningradsko-novgorodská operace\|Leningradsko-novgorodské operace]] prorazit blokádu [[Petrohrad\|~~Leningrad~~Leningradu]]u a postoupit až k hranicím Estonska. Počátkem června [[1944]] začaly v této oblasti další útoky, které byly předzvěstí [[Operace Bagration]]. V rámci této mohutné ofenzívy postoupily sovětské jednotky na území pobaltských států, ovšem do jejího skončení se jim nepodařilo postoupit až k Baltskému moři. Zatímco v případě [[Ukrajina\|Ukrajiny]], [[Bělorusko\|Běloruska]] a [[Polsko\|Polska]], kde [[Rudá armáda]] překonala několik stovek kilometrů a byla vyčerpána, a proto přechodně ukončila boje a přešla do strategické obrany, v případě útoků proti [[Pobaltí]] a [[Besarábie\|Besarábii]] bylo rozhodnuto o tom, že k dalším ofenzívám dojde ještě roku 1944. == Baltická operace == [[~~File~~Soubor:BALTICO 4.jpg\|thumb\|Sovětské dělostřelectvo v Baltické operaci]] Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen-SS]]. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na [[Riga\|Rigu]], čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na [[Tallinn]] a na [[Klaipėda\|Klaipėdu]]. 3. běloruský front útočil ve směru na [[Prusko]]. [[Riga]] byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě [[Klaipėda\|Klaipėdy]], kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do [[Německo\|Německa]]. Útok na [[Estonsko]] byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na [[Západoestonské souostroví]]. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v [[Pobaltí]] tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v [[Kuronsko\|Kuronsku]], které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu [[1945]] současně s ukončením války. == Důsledky operace == Obsazení [[Pobaltí]] mělo důsledky vojenské i politické. Sovětská vojska stanula na hranicích Pruska, přičemž v některým místech již do příhraničních oblastí východního Pruska pronikla. Sovětská baltská flotila měla již plně otevřeny dveře k akcím v Baltském moři, kdy nebyla limitována minovými poli a protiponorkovými zátarasy a mohla využívat přístavy pobaltských republik. Díky tomu mohla vést efektivní boj proti německým námořním silám v Baltském moři. Mezi nejznámější akce sovětské flotily z této doby patří potopení německých lodí [[Wilhelm Gustloff (loď)\|Wilhelm Gustloff]] a [[General von Steuben]] ponorkou [[S-13]] či potopení dopravní lodě [[Goya (loď)\|Goya]] ponorkou [[L-3 (ponorka)\|L-3]]. Hlavním politickým důsledkem operace bylo obnovení [[Sovětský svaz\|sovětské]] [[Vojenská okupace\|okupace]] [[Estonsko\|Estonska]], [[Lotyšsko\|Lotyšska]] a [[Litva\|Litvy]]. Snahy představitelů pobaltských národů o znovuobnovení suverenity během léta [[1944]] byly ofenzívou zmařeny, pobaltské republiky se staly na více než čtyřicet dalších let součástí Sovětského svazu.<ref>{{Citace monografie Řádek 55: === Externí odkazy === {{Commonscat}} ~~{{commonscat\|Baltic Offensive}}~~ {{Bitvy velké vlastenecké války}}

Baltická operace: Porovnání verzí