Ovládnutí Anglie Normany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 10:
== Tostig a Harold ==
Na jaře roku [[1066]] se Haroldův bratr Tostig vrátil z exilu a vylodil se s vojskem, naverbovaným ve [[Vlámsko|Vlámsku]], na jihovýchodě Anglie. Poté, co byl napaden Haroldovým loďstvem stáhl se do [[Skotsko|Skotska]]. Král Harald Hardrada se vylodil s vojskem na severu Anglie v září roku [[1066]]. Jeho síly, které se do Anglie dopravily na 300 lodích, čítaly asi 15 000 mužů a když porazil severní armádu, vyrazil na [[York]], který obsadil. K jeho silám se později připojil i Tostig se svým vojskem.
Harold strávil letní období na jihu země v očekávání invaze Vilémova vojska. Poté, co se dověděl o invazi na severu, vyrazil s vojskem tam. Překvapené seveřany porazil [[
== Invaze Normanů ==
Vilém dorazil na jih Anglie krátce nato, co Harold porazil Nory. Jeho vojsko postavilo nedaleko [[Hastings]]u tábor. Poté, co se dověděl o invazi Normanů, vyrazil Harold na jih jen s krátkou zastávkou v [[Londýn]]ě aby sebral více vojska. Obě strany se utkaly v [[Bitva u Hastingsu|Bitvě u Hastingsu]] [[14. říjen|14. října]]. Normané v této bitvě zvítězili a Harold v jejím průběhů padl.
Vilém očekával, že po tomto vítězství se mu podrobí ostatní angličtí šlechtici ale místo toho byl radou šlechticů králem jmenován [[Edgar Etheling]]. Byl podporován vlivnými anglickými šlechtici a také arcibiskupy canterburským a yorským. Vilém nejdříve počkal na posily a pak vyrazil přes [[Kent]] směrem na Londýn. Porazil anglické vojsko, které se s ním střetlo u [[Southwark (londýnský obvod)|Southwarku]], ale nebyl schopen překonat [[London Bridge]] a musel tak vyrazit na hlavní město oklikou. Pokračovali údolím [[Temže]] na sever a překročili ji u [[Wallingford]]u. Pro neschopnost zorganizovat odpovídající vojenskou obranu města se Edgarovi spojenci podrobili Vilémovi a ten byl [[25. prosinec|25. prosince]] [[1066]] korunován anglickým králem ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
Řádek 23:
== Ovládnutí Anglie ==
Poté, co dobyli Anglii a potlačili odpor, zavedli Normané mnoho změn, aby svou vládu udrželi. Počet Normanů byl daleko menší než počet původních obyvatel. Historici odhadují počet Normanských rytířů na 5 000 až 8 000. Tento nepoměr překonali Normané inovací prostředků kontroly moci.
Na rozdíl od [[Dánsko|Dánů]], kteří po ovládnutí země vyhlásili daně, ale ponechali vlastnictví půdy původním majitelům, Normané očekávali od Viléma za svou podporu půdu a tituly. Proto, asi poprvé v anglické historii, Vilém vyvlastnil téměř veškerou půdu v Anglii a přivlastnil si právo disponovat s ní podle své vůle. Nejdříve zabavil půdu šlechtickým rodům, jejichž členové bojovali na Haroldově straně a většinu přidělil svým soukmenovcům (ačkoli některým rodům umožnil ''odkoupit'' svou půdu a tituly zpět). Tyto konfiskace vedly ke vzpourám a pro jejich potlačení a také jako obranu proti vpádům Dánů nechal Vilém postavit po celé zemi řadu opevněných hradů s trvalou vojenskou posádkou.
| |||