Soupis poddaných podle víry z roku 1651: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů |
tamtéž |
||
Řádek 4:
Soupis vznikl na základě patentu [[Guvernér|místodržící]]ch z [[16. listopad]]u [[1650]], vydaného [[4. únor]]a [[1651]], kterým se [[krajský hejtman|krajským hejtmanům]] ukládalo zajistit soupis obyvatel na základě příslušnosti ke katolické víře.<ref>Zahradníková, Magda, Štrejnová, Eva (eds.), ''Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko'', Praha 1997, s. 3</ref> Přes všechna rekatolizační opatření v průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo totiž zřejmé, že v Čechách žily početné skupiny obyvatel, hlásící se skrytě nebo i veřejně k nekatolickým konfesím.<ref>Čornejová, Ivana a kol., ''Velké dějiny zemí Koruny české'', sv. VIII, Paseka, Praha, Litomyšl 2008, s. 288-290</ref> Zároveň vydal [[arcibiskup]] [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Harrach]] instrukci, podle níž měla každá [[farnost]] sepsat počet farníků a jejich [[konfese|konfesi]]. Cílem obou opatření bylo zjistit, do jakých oblastí se má [[katolická církev]] zaměřit v [[misie|misijní činnosti]].
Krajští hejtmané dostali šestitýdenní lhůtu na odevzdání soupisu. Ten měl podchytit nejen poddané, ale i vrchnosti, vrchnostenské úředníky, [[měšťan]]y [[královské město|královských měst]], [[poddanské město|poddanských měst]] a svobodníky, tj. lidi osobně svobodné. Na jednotlivých panstvích zpracovávaly seznamy vrchnostenské kanceláře, ve městech městské kanceláře. Asi dvě třetiny panství a měst soupisy odevzdaly do léta roku [[1651]]. [[3. červen|3. června]] [[1651]] vydala místodržitelská kancelář další patent. Upouštěla v něm od vypracování podrobného jmenného soupisu a nařizovala vypracovat pouze seznamy nekatolíků.<ref name="REF1">Pazderová, Alena, ''Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Rakovnicko'', Praha 2007, s. 3-4.</ref> To je důvod, proč nebyl Soupis vyhotoven kompletně pro celé Čechy.
Originál Soupisu je uložen v [[Národní archiv|Národním archivu]], ve fondu Stará manipulace, pod signaturou R (Religio) 109/45. Písemnosti jsou uspořádány podle krajů, dále pak abecedně podle jednotlivých panství. Protože Soupis nezachycuje pouze poddané, je jeho celý název nepřesný. Jedná se však o [[terminus technicus]] používaný v [[historiografie|historiografii]].
== Obsah a struktura Soupisu ==
Soupis se vyplňoval do stanovených formulářů. Do předepsaných rubrik se zapisovalo jméno osoby, stav (zda je poddaná či svobodná), povolání, věk a údaj o náboženském vyznání. U nekatolíků se poznamenávalo, zda je u nich naděje na [[konverze|konverzi]].<ref
Soupis je především využíván ke [[genealogie|genealogickým účelům]]. Jeho možnosti využití jsou však mnohem širší. Soupis je důležitým pramenem pro [[hospodářské dějiny]], [[sociální dějiny]], [[historická demografie|historickou demografii]], [[mikrohistorie|mikrohistorii]], dějiny jednotlivých lokalit a [[památková péče|památkovou péči]]. K soupisu je třeba přistupovat kriticky, zejména pokud jde o věk osob. Ačkoliv vedení [[matrika|matrik]] přikázal katolické církvi již [[tridentský koncil]], v převážně nekatolických Čechách se před rokem 1618 vedly matriky jen výjimečně. Se systematickými matričními zápisy začali katoličtí [[farář]]i až v rámci konzolidace duchovní správy po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Věk, který udávali obyvatelé, nemusel vždy odpovídat skutečnosti. Kromě toho nebylo ujednoceno, od kdy se do Soupisu zaznamenávaly děti. Někdy jsou zachyceny všechny, jindy až od jednoho nebo dvou let a občas také od devíti nebo deseti, kdy začaly chodit ke [[Svátost smíření|zpovědi]]. Údaje ze Soupisu je možné porovnávat s informacemi z [[berní rula|berní ruly]] z roku [[1654]] a se Soupisem duší (status animarum) z roku [[1651]].
| |||