Nejvyšší správní soud Československa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m čeština |
m odkaz |
||
Řádek 1:
'''Nejvyšší správní soud Československa''' byl zřízen v [[Praha|Praze]] zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Za [[První republika|první republiky]] sídlil spolu s [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|ministerstvem spravedlnosti]] (Nejvyšší soud sídlil v [[Brno|Brně]]) v Praze v budově bývalé kadetky na Mariánských hradbách 2. Navazoval na rakouský [[Správní soudní dvůr]] a jeho prvním prezidentem byl [[Ferdinand Pantůček]].
Československý [[Nejvyšší správní soud]] (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik [[Emil Hácha]] ([[1925]]–[[1938]]), získal vysoké renomé a jeho [[Judikát|judikatura]], která byla publikována v tzv. ''[[Josef V. Bohuslav|Bohuslavově]] sbírce'' (1918–1948) ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Prvorepublikový Nejvyšší správní soud na druhou stranu trpěl chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17 431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce [[1937]].
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v [[Bratislava|Bratislavě]] vznikl [[Nejvyšší správní soud Slovenské republiky]], který dočasně v roce 1944 sídlil v [[Piešťany|Piešťanech]] a který pokračoval v samostatné existenci i po konci války. V prvních letech po válce Nejvyšší správní soud vzdoroval neustále sílící nátlakové atmosféře a zachoval si v rámci své rozhodovací činnosti jistou míru nezávislosti, když například zamítl pro nezákonnost znárodnění čokoládovny [[Orion (čokoládovna)|Orion]] v Praze-Modřanech nebo zrušil rozpuštění [[Selská jízda|Selské jízdy]] v Nechanicích. Vedle pražského Nejvyššího správního soudu působil jako orgán slovenské autonomie '''Nejvyšší správní soud v Bratislavě''', který posuzoval právnost aktů slovenských autonomních orgánů. Roku [[1949]] na podkladě § 137 Ústavy Československé republiky č. 150/1948 Sb. a zákona č. 166/1949 Sb., o sídle správního soudu, byly oba soudy spojeny v Bratislavě pod názvem '''Správní soud''', jehož činnost trvala až do roku 1952. Správní soudnictví bylo zrušeno k [[1. leden|1. lednu]] [[1953]] zákonem č. 65/1952 Sb., o prokuratuře. Stížnosti, o nichž Správní soud do svého zániku nerozhodl, zůstaly nerozhodnuty. Správní soudnictví se postupně stalo součástí obecných soudů v čele se správním [[kolegium (soud)|kolegiem]] [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu]].
| |||