Nejvyšší správní soud: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bfidli (diskuse | příspěvky)
Bfidli (diskuse | příspěvky)
Řádek 3:
 
== Historie ==
Správní soudnictví vzniklo v [[habsburská monarchie|habsburské monarchii]], kdy byl ustaven ve [[Vídeň|Vídni]] [[Předlitavsko|předlitavský]] [[Správní soudní dvůr]] dle zákona č. 36/1876 ř. z. Správní soudnictví bylo jednoinstanční a koncentrované. Jeho [[Judikát|judikatura]] je soustředěna zejména ve sbírce [[Adam Budwiński|Adama Budwińského]] (''Budwińského sbírce'').
 
[[Nejvyšší správní soud Československa|Československý Nejvyšší správní soud]] byl zřízen v [[Praha|Praze]] roku [[1919]] a zejména v době, kdy v jeho čele stál [[Emil Hácha]], si získal vysoké renomé, judikaturu publikoval v tzv. ''[[Josef V. Bohuslav|Bohuslavově]] sbírce''. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], naopak na samostatném Slovensku vznikl [[Nejvyšší správní soud Slovenské republiky]], který pokračoval i po válce vedle pražského Nejvyššího správního soudu jako výraz slovenské autonomie. Oba soudy byly roku 1948 spojeny v jeden se sídlem v Bratislavě, k 1. lednu [[1953]] bylo ale celé samostatné správní soudnictví zrušeno, nadále existovalo jen správní kolegium [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu]]..
[[Soubor:Pantucek.jpg|thumb|upright|[[Ferdinand Pantůček]], první prezident československého NSS]]
 
=== Československo ===
Československý Nejvyšší správní soud byl zřízen v Praze zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Za [[První republika|první republiky]] sídlil spolu s [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|ministerstvem spravedlnosti]] (Nejvyšší soud sídlil v [[Brno|Brně]]) v Praze v budově bývalé kadetky na Mariánských hradbách 2.
 
Československý Nejvyšší správní soud (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik [[Emil Hácha]] ([[1925]]–[[1938]]), získal vysoké renomé a jeho [[Judikát|judikatura]], která byla publikována v tzv. ''[[Josef V. Bohuslav|Bohuslavově]] sbírce'' (1918–1948) ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Podobně jako dnešní český Nejvyšší správní soud, trpěl i prvorepublikový Nejvyšší správní soud chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce [[1937]].
 
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v [[Bratislava|Bratislavě]] vznikl [[Nejvyšší správní soud Slovenské republiky]], který dočasně v roce 1944 sídlil v [[Piešťany|Piešťanech]] a který pokračoval v samostatné existenci i po konci války.
 
V prvních letech po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] Nejvyšší správní soud vzdoroval neustále sílící nátlakové atmosféře a zachoval si v rámci své rozhodovací činnosti jistou míru nezávislosti, když například zamítl pro nezákonnost znárodnění čokoládovny [[Orion (čokoládovna)|Orion]] v Praze-Modřanech nebo zrušil rozpuštění [[Selská jízda|Selské jízdy]] v Nechanicích. Vedle pražského Nejvyššího správního soudu působil jako orgán slovenské autonomie [[Nejvyšší správní soud v Bratislavě]], který posuzoval právnost aktů slovenských autonomních orgánů. Roku [[1949]] na podkladě § 137 Ústavy Československé republiky č. 150/1948 Sb. a zákona č. 166/1949 Sb., o sídle správního soudu, byly oba soudy spojeny v Bratislavě pod názvem '''Správní soud''', jehož činnost trvala až do roku 1952. Správní soudnictví bylo zrušeno k [[1. leden|1. lednu]] [[1953]] zákonem č. 65/1952 Sb., o prokuratuře. Stížnosti, o nichž Správní soud do svého zániku nerozhodl, zůstaly nerozhodnuty. Správní soudnictví se postupně stalo součástí obecných soudů v čele se správním kolegiem [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]].
 
== Česká republika ==
{{Hlavní článek|Nejvyšší správní soud České republiky}}
Nejvyšší správní soud sídlí v [[Brno|Brně]] a spolu s [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]] tvoří nejvyšší článek soustavy [[soud]]ů v [[Česko|České republice]]. Rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]], tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní [[agenda]], např. rozhodování ve věcech [[Volby v Česku|volebních]], o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti [[Politická strana|politických stran]] a hnutí nebo o některých [[Kompetenční spor|kompetenčních sporech]]. Jeho činnost byla zahájena až v roce [[2003]], prvním apředsedou dosavadnímse (listopadstal 2010) předsedou jeJUDr. [[JUDr.Josef Baxa]].
 
Nejvyšší správní soud sídlí v [[Brno|Brně]] a spolu s [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]] tvoří nejvyšší článek soustavy [[soud]]ů v [[Česko|České republice]]. Rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]], tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní [[agenda]], např. rozhodování ve věcech [[Volby v Česku|volebních]], o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti [[Politická strana|politických stran]] a hnutí nebo o některých [[Kompetenční spor|kompetenčních sporech]]. Jeho činnost byla zahájena až v roce [[2003]], prvním a dosavadním (listopad 2010) předsedou je [[JUDr.Josef Baxa]].
 
== Související články ==
* [[Nejvyšší správní soud České republiky]]
* [[Nejvyšší správní soud Československa]]
* [[Nejvyšší soud]]
 
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Supreme administrative court of the Czech Republic}}
* [http://www.nssoud.cz Oficiální stránky NSS ČR, obsahují i kompletní judikaturu]
 
{{Portály|Právo}}