Alí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m tzupo |
odstranněí tamtéží |
||
Řádek 3:
== Mládí ==
Alí pocházel z rodu Hášimovců, jedné z větví kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]. Jeho otcem byl [[Abí Tálib]], správce [[Kaaba|Kaaby]] v [[Mekka|Mecce]], matkou [[Fátima ibn Asad]]. Jeho rodiče měli dobré vztahy s Muhammadem a navzájem si pomáhali. Kolem roku 610, kdy měl Muhammad první zjevení, byl již Alí jeho blízkým společníkem. Stal se jedním z prvních stoupenců [[Islám]]u a pomáhal nepočetné skupině souvěrců v Mecce. Toto období se uzavřelo roku 622, kdy Muhammad prostřednictvím lsti Mekku opustil a přesunul se do Játhribu (dnešní [[Medina]]). <ref>
V Medině pak došlo k posílení rodinných svazků. Alí na základě jednoho z Muhammadových zjevení dostal za ženu jeho dceru Fatimu. Alí se pak v letech 625 – 632 podílel na rozšiřování Islámu v oblasti [[Jemen]]u a vedl obranu muslimské obce proti útokům z Mekky. Účastnil se například [[bitva u Uhudu|bitvy u Uhudu]] roku 625, <ref>F.
== Raný chalífát ==
Když roku 632 Prorok náhle zemřel nezanechal žádnou zmínku ohledně jeho nástupce. Z jeho dětí přežila jediná dcera [[Fatima]], jejímž manželem byl Alí – jeho nárok na vedení obce byl tedy opodstatněný a získal si řadu stoupenců. <ref> Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s. 110. </ref> Soudobé prameny však zmiňují, že Alí byl přímý a udatný, ale také nerozhodný, neobratný a váhavý, což mu neumožnilo využít situaci. <ref> F. Tauer, Svět. s.33. </ref> Chalífou byl zvolen [[Abú Bakr]], a poté [[Umar]]. Obě volby Alí uznal. Při volbě [[Uthmán]]a chalífou roku 644 se nakonec musel podřídit rozhodnutí většiny tehdejších Prorokových blízkých, neboť se předpokládalo, že budou moci přes Uthmánovu slabost prosazovat své zájmy. <ref>F.
== Chalífa ==
Roku 656 byl ve svém domě zabit chalífa Uthmán. <ref>F.
=== Opozice vlastního rodu ===
Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az–Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mecce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout [[Basra|Basru]].
V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednaní však dopadla neúspěšně a došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“. <ref>
=== Boj s Mu´ávijou ===
Řádek 23:
Alí proti Mu´ávijovi vytáhl roku [[657]] a jejich vojska se střetla v bitvě u Siffínu. Bitva, která je proslulá zdlouhavým vyjednáváním, by pravděpodobně dopadla v Alího prospěch, ale opět se projevily Alího negativní vlastnosti nerozhodnost a váhavost. Mu´ávija utrpěl značné ztráty, ale z bitvy se nakonec diplomaticky odpoutal poté, co jeho vojáci v předních řadách nesli na kopích [[Korán]]. <ref name="tauer45"/> Náboženští fanatici v Alího armádě pak přestali bojovat, což mělo velký dopad na morálku.
Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal [[Amr ibn al-Ás]], za Alího se zúčastnil [[Abú Músa al–Ašarí]]. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba chalífy, které se nebude účastnit ani Alí ani Mu´ávija. <ref name="Tauer"> F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.46. </ref>
Toto rozhodnutí se pro Alího stalo nepřijatelným a rozhodl se obnovit boj. Tím porušil dohodu a otevřeně vystoupil proti Mu´ávijovi, čímž ztratil mnoho svých stoupenců, kteří se proti němu vzbouřili. V červenci [[658]] se mu tyto rebely podařilo porazit a obnovit tak kázeň ve svém táboře. V chalífátu však jeho pozice výrazně oslabila. Mu´ávija uzavřel mezitím příměří s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a získal pod svou kontrolu [[Egypt]] a v červenci [[660]] se v [[Jeruzalém]]ě nechal prohlásit chalífou. K dalšímu boji však již nedošlo, protože [[28. leden|28. ledna]] [[661]] byl Alí zavražděn v [[mešita|mešitě]] v Kúfě členem [[sekta|sekty]] [[Cháridžovci|Cháridžovců]]. <ref name="Tauer"/>
Řádek 33:
== Důsledky Alího smrti ==
Alího smrtí skončilo období tzv. volených chalífů a začala éra Umajjovců. Mu´ávija se po rezignaci Alího syna Hasana v létě 661 stal definitivně chalífou. <ref>Základy
Dále došlo k posunu centra chalífátu směrem na sever. Již Alí sídlil v irácké Kúfě, která je dnes posvátným místem šíitů, naproti tomu Umajjovci přesídlili do Damašku a Medína tak ztratila svůj rozhodující vliv.
|