Difrakce: Porovnání verzí

Přidáno 14 bajtů ,  před 8 lety
m
Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy
m (WPCleaner v1.27 - Nadpisy začínající jedním „=“ - Odkaz shodný se svým popisem - Sekce bez obsahu (Opraveno pomocí WP:WCW))
m (Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Difrakce sterbina bodova.png|thumb|Difrakce na bodové štěrbině]]
[[Soubor:Difrakce sterbina mala.png|thumb|Difrakce na malé štěrbině]]
'''Difrakce''' (česky '''ohyb''') je jev, u kterého se [[vlnění]] dostává do oblasti geometrického stínu. Tento proces lze sledovat, když prochází světlo štěrbinou, jejíž šířka je srovnatelná s vlnovou délkou [[světlo|světla]] či [[Louis_de_BroglieLouis de Broglie|de Broglieovu]] vlnovou délku [[Dualita_částice_a_vlněníDualita částice a vlnění|částic]]. Za štěrbinou se na stínítku zobrazí difrakční neboli ohybové obrazce, tj. světlé a tmavé proužky různé šířky.
 
== Mechanizmus ==
Jak již bylo řečeno výše, difrakce je ohyb světla na jakékoli překážce. Ohyb je způsoben [[Huygensův_principHuygensův princip|Huygensovým principem]], tedy jevem, kdy každý bod vlnoplochy záření se opět stává všesměrovým zdrojem. V případě štěrbiny to znamená, že mimo jiné její okraj se stane opět bodovým zdrojem světla a proto se světlo či částice mohou pohybovat do oblasti geometrického stínu.
 
S difrakcí je velmi těsně spojena [[interference]]. Pro světlo i difraktující částice je společné to, že za pozorovanou veličinou (v případě světla intenzita, v případě částic pravděpodobnost výskytu) je ukryta jistá přímo neměřitelná veličina popsaná v každém bodě komplexním číslem. Měřitelná je pak pouze amplituda této funkce nikoli její fáze. Naopak setkají-li se dvě různá vlnění (například pocházející ze sousedních štěrbin difrakční mřížky) sečtou se tyto komplexní amplitudy ale my pak pozorujeme velikost součtu amplitud nikoli součet velikostí, což jsou dvě naprosto odlišné veličiny. Tento jev je jmenuje interference.
 
=== Optická interference ===
Budeme uvažovat paprsek pohybující se jistým směrem potom vektory elektrické intenzity kmitají ve dvou směrech kolmých na směr pohybu nezávisle. Vektor elektrické intenzity je právě ten výše zmíněný nepozorovatelný vektor, resp. komplexní číslo. (Víme, že vektor elektrické intenzity je kolmý na směr paprsku, proto můžeme jeho složky identifikovat s reálnou resp. imaginární částí jistého komplexního čísla a nadále k popisu tohoto vektoru používat pouze tohoto komplexního čísla. Výhodou je jednodušší algebraická manipulace.) Studujeme-li světlo ve vakuu, tak platí, že v jednom bodě prostoru se v čase amplitudy elektrické intenzity mění harmonicky s úhlovou frekvencí spjatou s [[Vlnová_délkaVlnová délka|vlnovou délkou]], naopak v jednom čase se v prostoru se mění amplituda též harmonicky, ale s periodou odpovídající vlnové délce.
 
== Konkrétní příklady ==
 
== Externí odkazy ==
{{Commonscat}}
* [http://optika.kuratkoo.net/difrakce.htm Difraktace na optika.kuratkoo.net]
 
1 379 877

editací