Arpádovci: Porovnání verzí

'''Arpádovci''' byli původní [[Uhersko|uherskou]] [[Panovnický rod|panovnickou]] [[Dynastie|dynastií]], která vládla od počátků uherského státu ([[9. století]]) až do roku [[1301]], kdy zemřel její poslední příslušník [[Ondřej III.]]

Při cestě do Karpat [[Almoš]] zemřel a vládu převzal jeho syn [[Arpád]]. Poté co se na novém území dostatečně usadil, začal podnikat mnoho válečných nájezdů na ostatní státy. Jeho výboje vedly přes [[Itálie|Itálii]] do [[Německo|Německa]], [[Francie]] a [[Španělsko|Španělska]]. Od roku [[917]] začali [[Maďaři]] podnikat výboje do několika zemí současně, což zapříčinilo její rozpad. V zemi tak existovalo tři až pět kmenových svazů a pouze jedním z nich byl náčelníkem [[Arpád]].

Po smrti Arpáda stanul v čele maďarských kmenů jeho syn [[Zoltán (náčelník)|Zoltán]], který vládl v letech 907 až 948. Snažil se pokračovat v otcových nájezdech. Za vlády Zoltánova synovce [[Fajsz|Fajsze]]e (948–955) byl maďarský postup zastaven římských králem [[Ota I. Veliký|Ottou I.]] v [[Bitva na Lechu|bitvě u Lechu]] (955). Po něm vládl jeho syn [[Takšoň|Taksony]] (955–972), který se snažil spíše o celkovou izolaci země od ostatních.

Po smrti [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] (15. srpna 1938) se o nástupnicví strhl boj mezi Petrem, synem jeho sestry Marie a [[Seznam benátských dóžat|benátského dožete]] z rodu Orseolo, a mezi stařešinou [[Samuel Aba|Samuelem]] z rodu Aba. Vlády se chopil Petr, ovšem v roce 1046 byl na jeho území veden silný rebelský výpad a Petr byl zajat povstalci. Vlady ujal Vazulův syn [[Ondřej I.]], který do té doby žil ve vyhnanství v [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Podařilo se mu zpacifikovat rebely a obnovil dobrý stav křesťanství v zemi. V roce 1048 pozval svého mladšího bratra [[Béla I. Uherský|Bélu]] a uložil mu třetinu svých zemí do jeho správy, což mělo za následek rozdělení celé země.

Tomu se podařilo dát království dohromady, ale vzápětí bylo zdevastováno nájezdy Tatarů (1241-42). Postupně Tatarů ubývalo a tak postavil či opravil některé pevnosti na hranicích a sjednotil obranu. Také udělil [[městská práva]] několika vesnicím. Na krátkou dobu obsadil [[Štýrské vévodství]]. Dvě z jeho dcer byly kanonizovány ([[Markéta Uherská]] a [[Kinga Polská]]).

Dalším nástupcem byl jeho syn [[Štěpán V. Uherský|Štěpán V.]] Za jeho vlády mnoho lidí odešlo do Čech, ovšem vrátili se za vlády jeho syna [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV.]] Za své vlády musel řešit vnitrostátní spory, které postupně rozkládaly království. Mnoho rodů se na sklonku královy vlády nakradlo ze státní kasy do svých vlastních kapes. Ladislav IV. byl nakonec roku [[1272]] zavražděn svými odpůrci.