Židovská autonomní oblast: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m gram.
Řádek 41:
Říká se, že Stalin byl pro vznik republiky motivován tehdejším ruským [[antisemitismus|antisemitismem]], a chtěl proto všechny židy vystěhovat pryč od center země.
 
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčenvytýčen bylo také zlepšit osídlenost území na [[Dálný východ|Dálném východě]], zvláště pak u hranice s [[Čína|Čínou]]. Např. v roce [[1928]] bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl zemězeměkoule na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na [[Krym]]u či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si [[Ukrajinci]], [[Rusové]] ani [[krymští Tataři]] nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.
 
I přes veškeré obtíže Židé na přelomu 20. a 30. let do Birobidžanu přišli a dne 7. května 1934 zřídila sovětská vláda Židovskou autonomní oblast. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala [[socialismus]] a [[sionismus]] tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny [[Birobidžanská hvězda]] (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo [[hebrejské písmo|hebrejské]] abecedy pro jidiš začali používat [[cyrilice|cyrilici]].