Paul Carell: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q63893) |
m viz není zkratka, kosmetické změny za použití AWB |
||
Řádek 8:
V roce [[1940]] byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí [[Joachim von Ribbentrop|Joachima von Ribbentropa]] a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí.
Jeho hlavním úkolem, na ministerstvu, bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s [[Otto Dietrich
Je skutečností, že prostřednictvím propagandy ospravedlňoval [[Holokaust|holocaust]]. Toto propagandistické odůvodnění bylo prováděno ve spolupráci s Kulturně politickým oddělením,jemuž předsedal Franz Six a oddělením pracovní skupiny "Vnitro II" s jeho ředitelem Horstem Wagnerem - spojkou mezi Ribbentropem a [[Heinrich Himmler|Himmlerem]] a zastupujícím vedoucím židovského referátu ministerstva zahraničí promovaným juristou [[Eberhard von Thadden|Eberhardem von Thadden]].
Řádek 15:
<blockquote>"Navrhované opatření (proti Židům v Budapešti) bude, vzhledem k jeho rozsahu, přitahovat pozornost a způsobí prudkou reakci. Odpůrci budou křičet o pronásledování atd. a za použití hrůzných zpráv se pokusí získat podporu neutrálů. Chtěl bych proto navrhnout, že pokud se má tomuto zabránit, je třeba vytvořit vnější příčiny a důvody k této akci, jako například nálezy výbušnin v židovských spolkových objektech a synagogách, sabotážních organizací, podvratných plánů, útoky na policisty, devizové vydírání ve velkém stylu s cílem oslabení maďarského hospodářství. Poslední kapkou pro tuto akci by musel být nějaký křiklavý případ, který by tuto velkorazii spustil."</blockquote>
Jako vedoucí tiskového oddělení ministerstva zahraničí v roce 1943 napsal: "Židovská otázka není otázkou humanity nebo náboženství, je to pouze a jenom otázka politické hygieny" "Židovství musí být likvidováno kdekoli se objeví, protože je to politický patogen, enzym rozkladu a smrt každého národního organismu. (...).
Řádek 34:
Úspěšnost jeho knih, ''[[Operace Barbarossa]]'' a ''Spálená země'' z něj udělala předního poválečného kronikáře bojů v SSSR za druhé světové války. V nakladatelství Ullstein se objevila, v roce 1980, jeho kniha Vězni o osudu německých válečných zajatců v Rusku. Tyto knihy měly ve Spolkové republice Německo, v převážné většině, pozitivní odezvu. Tak například napsal Die Welt: "Přispívá ke snížení resentimentu mezi Němci a Rusy (...) jako kvalifikovaný historik. Historik Bodo Scheurig usuzoval naproti tomu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Carellova prezentace ruské kampaně, "ohlupuje ty kteří jsou náchylní zapomenout a roztrpčuje (ty), kteří mohou těžko zapomenout a trvají na celé pravdě." Jonathan Littell, nechá ve svém, na faktech založeném románu "Ztepilí" vypravěče konstatovat, že Carell své dvousvazkové dílo o válce proti SSSR napsal, aniž jednou zmínil slovo Žid, "vynikající" historiografická práce vzhledem k masovým nacistickým zločinům v této zemi. Sotva něco jasněji prokazuje mentální potlačení těchto zločinů Němci, jako tato skutečnost.
Roku 1992 vyslovil tvrzení, že výsledek druhé světové války byl po [[bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] stále ještě otevřený. Nakonec přivodilo porážku Německa ve válce jen selhání Adolfa Hitlera. Velení [[Wehrmacht
Do konce svého života popíral německé zločiny na ruském obyvatelstvu. Útok na Sovětský svaz byl preventivní úder k zabránění hrozícímu útoku Rudé armády.
Řádek 49:
* Berlín - Řím - Tokio.''Měsíčník k prohlubování kulturních vztahů národů geopolitického trojúhelníku.'' Verlagsanstalt Ernst Steiniger, 1 Jg 1939. Mehrsprachig; belegt sind Hefte von 1939 bis 1942. Autoren u.a. Gustav Schlotterer, Karl Megerle, Carl August Clodius, Hans Georg von Studnitz, Karl Haushofer u.a. Mehrsprachig; belegt sind Hefte von 1939 bis 1942. Autoren u.a. Gustav Schlotterer, Karl Megerle, Carl August Clodius, Hans Georg von Studnitz, Karl Haushofer u.a.
== Viz
* Studijní centrum Weikersheim - Carell jako zakládající člen a přítel Hanse Filbingera
| |||