Verze z 6. 5. 2013, 12:45 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 7. 2013, 13:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 22: == Důvody výstavby opevnění == Po odvolání operace [[Operace Seelöwe\|Lvoun]] dne 10. ledna 1941 se západní fronta definitivně ustálila na pobřeží [[Atlantský oceán\|Atlantiku]] a [[Severní moře\|Severního moře]]. Z původního útočného plánu se stal plán obranný. Pro zabezpečení [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] z této světové strany bylo nutné pobřeží zabezpečit proti případnému anglickému útoku. Výstavbou stálého opevnění mělo dojít k uvolnění vojenských sil potřebných na jiné plánované operace (většina uvolněných sil byla využita v útoku na [[Sovětský svaz]]). Vzhledem ke vzdálenosti Británie od evropské pevniny se počítalo s největším zabezpečením na západním pobřeží Francie. Opevnění však mělo být vystaveno i v Belgii, Nizozemí, severním Německu, Dánsku a Norsku. Při rozhodování bylo plánováno se silnou obrannou linií, která měla zadržet útočníka v nejchoulostivějším okamžiku vylodění, tj. při vstupu na samotnou pevninu. K obranné koncepci zastavení vylodění již na [[pláž]]i se stavěl i budoucí velitel opevňovacích prací (od 5. listopadu 1943) [[Erwin Rommel]]. Poté co získal od Hitlera za úkol vzít si na starost atlantické obranné postavení, vrhá se jako první do revize celého opevnění. Domů své ženě poté píše: „Do tohoto nového úkolu vložím vše. Dohlédnu na to, aby jeho splnění bylo úspěšné. Naší jedinou nadějí jsou pláže, tam je nepřítel nejzranitelnější.“ Řádek 41: [[Soubor:Velení.jpg\|thumb\|left\|Struktura velení na Západní frontě v den vylodění]] Na organizaci výstavby a jejím plánování se podílely všechny organizační složky branné moci (pozemní vojsko - OKH, námořnictvo - OKM a letectva - OKL). Teoreticky měly být kompetence rozděleny, prakticky však docházelo ke sporům, které trvaly až do konce války.Dne 14.12.1941 rozhodlo OKW (Oberkommando der Wehrmacht - Vrchní velení ozbrojených sil o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží Norska, Dánska, Nizozemska, Belgie a France. Stávají opevnění mělo být dále posilováno.Pro norské pobřeží byl řízením stavby pověřen vrchní velitel wehrmachtu tohoto prostoru generálplukovník Nikolus von Falkenhorst, v Dánsku velitel wehrmachtu (do října 1942) generál Erich Lűdke, poté generál Hermann von Hanneken (až do února 1945). Řízení stavby na pobřeží Francie, Belgie a Nizozemí bylo svěřeno vrchnímu velitelství "Západ", kterému velel převážnou část války polní maršál Gerd von Rundstedt. Jednotná záštita výstavby opevnění však neexistovala. Jediným opatřením pro centralizaci vedení opevňovacích prací bylo rozhodnutí Hitlera svěřit technické vedení a Západě [[Organizace Todt\|Todtově organizaci]]. Poprvé byla chaotičnost upravena hitlerovým rozkazem č. 40 z 23.3.1942. Zároveň byl stanoven cíl vybudovat přibližně 15 000 objektů. Řádek 50: * '''st''' (stálé opevnění) * '''v''' (zjednodušené opevnění) * '''vf''' (polní stavby zesílené betonem) Řádek 99: == Externí odkazy == {{Commonscat}} ~~{{commonscat\|Atlantic Wall}}~~ * {{cs}} [http://zapisnik.fortif.net/tag/atlanticky_val/ Průvodce po jednotlivých úsecích Atlantického valu] * {{cs}} [http://www.fronta.cz/fotogalerie/atlanticky-val-v-prostoru-pas-de-calais Fotogalerie krátkého úseku Atlantického valu v prostoru Pas-de-Calais]

Atlantický val: Porovnání verzí